V seniorském věku je stále čilá a hlavně mimořádně úspěšná

Spisovatelka PhDr. Zora Dvořáková se narodila na Kladně a v příštím roce oslaví již 80. narozeniny. Přesto si stále udržuje obdivuhodnou čilost a má vizáž ženy nejméně o 15 let mladší. Navíc je v uměleckých kruzích velice známou a uznávanou osobností. Mnohokrát vystupovala v televizi v publicistických pořadech a získala množství nejrůznějších ocenění za svá literární díla. K nejvýznamnějším patří dvakrát získaná Cena Miroslava Ivanova a čtyřikrát Cena Egona Erwina Kische. I přes všechny své literární úspěchy je doktorka Dvořáková vyloženě skromnou ženou.

Sokolská organizace byla založena Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem roku 1862 v bývalém Rakousku. Po mnoha problémech, kdy byla dvakrát rozpuštěna (nejprve za nacistické okupace a poté komunisty po roce 1948) se ji podařilo definitivně obnovit až v roce 1990. Nedílnou součástí této organizace je Sokolská župa Budečská, která sdružuje sokoly z Kladenska, Slánska a Rakovnicka. Vznikla osamostatněním od župy Podbělohorské roku 1897.

Devětasedmdesátiletý Miroslav Šoustek z Kladna trpí již 40 let srdeční aritmií. V seniorském věku se přidaly další zdravotní problémy, především s klouby a dýcháním. Přesto chodí pravidelně každý týden cvičit do kladenské Sokolské jednoty, která je součástí Župy Budečské. V mládí býval pan Miroslav vynikajícím gymnastou. „Věnoval jsem se cvičitelskému dvanáctiboji. Ten spočíval v šesti cvičeních povinných a v šesti cvičeních volných sestav,“ vypráví muž, jehož nejoblíbenějším nářadím byla hrazda. Však na ní také dosáhl svých největších úspěchů. Stal se mistrem tehdejšího všenárodního armádního přeboru a v celkovém dvanáctiboji skončil na krásném třetím místě. Byl také aktivním členem Sokola. „Zúčastnil jsem se památného Všesokolského sletu v roce 1948, který však byl na dlouhá léta posledním,“ vzpomíná někdejší přední gymnasta. Po násilném rozpuštění Sokola, ke kterému došlo na počátku 50. let, pokračoval jako aktivní sportovec až do poloviny 60. let v rámci tehdejšího ČSTV. Poté začal studovat Vysokou školu báňskou, kterou úspěšně dokončil a sportu se věnoval již jen rekreačně.

Kladenský rodák, ale už dlouholetý občan obce Žilina u Kladna, Miroslav David se narodil v roce 1941. Mohl by si jen užívat důchodu a o nic dalšího se nestarat, ale on je zcela jiným ,,případem". Je to člověk vysoce aktivní a stále chce být svému okolí prospěšný. V obci Žilina vykonává funkci místostarosty a kromě toho v Sokole i funkci starosty Župy Budečské. „Místostarostou obce jsem již podruhé. Poprvé to bylo v letech 1990-2006, od roku 2010 v této funkci pokračuji,“ vysvětluje žilinský patriot, který pro svou obec doslova žije. Zajišťuje plnění volebního programu a pracuje hned ve dvou místních organizacích Tělocvičná jednota Žilina a Spolek přátel Žiliny. „Oba spolky vzájemně spolupracují a organizují nejrůznější společenské, kulturní i sportovní akce. K nejpopulárnějším patří především turistický pochod Do Žiliny bez pasu, který se letos konal již pojedenácté, dále pravidelné turnaje v nohejbalu, sokolské plesy, taneční pro starší a pokročilé i odborné přednášky,“ vysvětluje místostarosta obce.

Masážní olej s arnikou je dnes stejně populární, jako byl před devadesáti lety právě díky svým výjimečným vlastnostem. Weleda, přední světový výrobce celostní přírodní kosmetiky a léčiv, vytvořila masážní olej s arnikou pro masáž poskytující celkový pocit fyzické síly.

Lidé s Alzheimerovou chorobou vyžadují poněkud specifický přístup k výživě a stravování. K hlavním projevům nemoci totiž patří těžká porucha myšlení a chápání okolního světa i sebe sama, která má na svědomí i omezenou až znemožněnou samoobslužnost. Správná a dostatečná výživa přitom dokáže často velmi pozitivně ovlivnit stav nemocného.

V pátek 20. září 2013 se ve Vsetíně uskutečnil další ročník Školy fotografie, kterou vedl profesor Jindřich Štreit. Tématem letošního jednodenního kurzu bylo zvíře a hudba. Měla jsem štěstí a mohla si popovídat se známým českým fotografem a vzácným člověkem, ve kterém je lidskost a úcta člověka k člověku.

Devětatřicetiletá paní Amálka ze Středočeského kraje má nelehký osud. Od mládí bojuje s těžkou nemocí, ke které se časem přidaly následné zdravotní problémy. Vyprávěl mi o ní jeden kamarád, kterého znám z Baobabu a který ji chodil do nemocnice podporovat. Její příběh mne zaujal a chtěla jsem ho sdělit i dalším lidem prostřednictvím webu Lidé mezi lidmi, kde pracuji. Povídala jsem si s ní v nemocnici, kde je od července hospitalizovaná.

Pan Vladislav Suchopárek z Kladna oslaví poslední říjnový den 83. narozeniny. A v tomto věku se nějaký zdravotní problém přihlásí. „Jsem špatný na nohy a jen obtížně se pohybuji. Kdybych někde náhodou upadl, sám se bez pomoci nezvednu. Proto je pro mě doprovod pečovatelek nezbytnou nutností,“ říká. Dvakrát v týdnu chodí za panem Suchopárkem fyzioterapeutka, která s ním provádí zdravotní cvičení, především u nohou. Přesto mu silně traumatický zážitek nepřipravilo jeho tělo, ale cizí člověk. Před třemi lety, kdy se ještě pohyboval sám bez doprovodu, byl ve večerních hodinách na ulici přepaden. „Zezadu mě zničehonic napadl nějaký chlap a snažil se mě oloupit. Já ale zrovna u sebe žádné peníze neměl, tak mě aspoň zmlátil, přerazil zubní protézu a způsobil četné pohmožděniny, především v obličeji,“ vzpomíná pan Suchopárek.