Čtyřicetiletá Jana Mišková z Kladna se vyučila jako prodavačka potravin, pak už v dospělém věku úspěšně absolvovala rekvalifikační kurz práce na počítači, ale dnes pracuje v úplně jiném oboru. Je asistentkou v Komunitním centru Svazu postižených civilizačními chorobami v Kladně – Rozdělově. „Začínala jsem jako prodavačka potravin, poté jsme s manželem měli vlastní soukromý obchod, ale protože jsme nemohli hlavně cenami zboží konkurovat supermarketům, museli jsme ho pustit. Z rodinných důvodů, zejména kvůli dětem, jsem sháněla práci jen na částečný pracovní úvazek,“ vzpomíná Jana. Z kladenského Úřadu práce jí doporučili do Komunitního centra Svazu postižených civilizačními chorobami. V březnu roku 2011 tam nastoupila jako asistentka. „První půlrok jsem v této neziskové organizaci sice pracovala úplně zadarmo bez jakéhokoli finančního ohodnocení, ale dnes s odstupem dvou let musím říci, že rozhodně ničeho nelituji,“ říká paní Mišková, která si nové zaměstnání brzy velmi oblíbila a dnes pro něj doslova žije.

Třiašedesátiletá, na první pohled sympatická Jaroslava Pražáková z Kladna má vizáž ženy nejméně o 15 let mladší. Přesto trpí již od dětských let astmatickými potížemi. Z těchto důvodů jí byl krátce po třicítce přiznán plný invalidní důchod. „Někdy v 80. letech minulého století jsme si u nás na Kladně s pomocí MUDr. Hany Paukové založili Klub astmatiků. Ten měl zpočátku zhruba 30 členů, kterých však postupem času přibývalo,“ vzpomíná paní Jaroslava.

Strava pozitivně ovlivňuje imunitní pochody v organismu. Pokud trpíte infekčním onemocněním, tak to samo o sobě vede k vyšší spotřebě živin a energetických zásob. Infekční nemocnění se pak může opakovat nebo mít horší průběh. Vhodně zvolený jídelníček pomůže zvýšit odolnost vašeho těla vůči infekcím.

Utéct ze začarovaného kruhu infekcí pomůže dodržování zásad správné výživy. Můžete mít váhu přiměřenou výšce, ale nedostatek vitamínů a minerálních látek na první pohled patrný není. Například nedostatek vitamínu A a zinku vede jednoznačně ke zvýšenému riziku infekcí. Imunitní systém ke správnému fungování nutně potřebuje i železo, selen, vitamíny C, D, E a vitamíny skupiny B.

Ondřej Štefek bydlí v malé moravské vesnici poblíž města Frenštát pod Radhoštěm. Po základní škole nastoupil na Střední průmyslovou školu stavební ve Valašském Meziříčí, kterou úspěšně zakončil maturitní zkouškou. Poté začal studovat Vyšší odbornou školu stavební v Náchodě – obor Obnova památek a rekonstrukce budov. Studium bohužel kvůli onemocnění nedokončil. Ondra má simplexní schizofrenii. Protože se s ním znám z občanského sdružení Iskerka v Rožnově pod Radhoštěm, požádala jsem ho o rozhovor nejen o jeho nemoci, ale i o zájmech, hledání práce a plánech do budoucna.

Le Kapr

Michal Kašpar byl známý především jako textař a zpěvák skupiny Le Kapr. Sešel jsem se s ním v pizzerii na Proseku a téma rozhovoru nebylo těžké hledat. Jak jsem se dozvěděl, koncertem v kavárně Carpe Diem na pražské Floře 14. prosince 2012 se skončila dvanáctiletá historie skupiny Le Kapr. Odešel skladatel hudby a kytarista Leoš Valigurský, jehož není možné nijak nahradit. Podle Michalových slov je Leoš velmi silná, doslova renesanční osobnost, člověk, který má na všechno talent. „Je totiž vzácné, když se u hráče sejde dovednost s inteligencí,“ říká Michal. Zavzpomínal i na koncert předposlední, který se v týchž prostorách uskutečnil v listopadu.

Jedním z projektů kladenského Střediska komplexní sociální péče, o.p.s. v rámci společensko vzdělávacích aktivit je i Kladenská univerzita třetího věku pro seniory. Ta má už svou letitou tradici a mezi seniory se těší velkému zájmu i oblibě. U jejího zrodu stála již před 11 lety současná ředitelka Střediska Mgr. Libuše Homolková. „Studium na Kladenské univerzitě třetího věku je určeno seniorům, osobám se zdravotním postižením i invalidním důchodcům z Kladna a slouží k rozšíření znalostí v nejrůznějších studijních oborech,“ vysvětluje L. Homolková.

Devětatřicetiletá Eva se sice narodila na východním Slovensku, ale prakticky celý život prožila v Čechách. Vychoval ji strýc a jeho manželka v Praze, kde také vychodila základní školu. „Strýc i teta se ke mně chovali velmi hezky a prožila jsem u nich pěkné a bezproblémové dětství,“ vzpomíná s vděčností Eva.

Měla jet na kole do Rakouska, jenže při přípravách paní Haně Volfové z Valašského Meziříčí vyhřezla ploténka a výrůstek zajel do míchy. Stačil jediný předklon při banální záležitosti, jako je stříhání nehtů, který jí změnil život od základů. Dnes je sympatická učitelka už víc než dva roky upoutaná na vozík. Přesto dělá neuvěřitelné pokroky. V ortézách už se jí postupně začíná zapojovat do pohybu pravá i levá noha. I když jí někteří lékaři příliš šancí na to, že se jednou postaví na vlastní nohy, nedávali, paní Volfová ví, že jednou se jí to podaří. Její pevná vůle i víra v lepší život jí pomáhá překonávat každodenní překážky.

Lukášek, který bydlí v Zábřehu na Moravě, je postižený po dětské mozkové obrně. Je nepohyblivý od pasu dolů, má středně těžkou mentální retardaci a trpí spánkovou epilepsií. Je to ale velký bojovník a má štěstí, že při něm stojí a pomáhá mu celá rodina, hlavně maminka se o něj nepřetržitě stará. Životní příběh malého Lukáška mně oslovil natolik, že jsem se rozhodla zapojit se i pro něho do akce „Sbírání víček od Pet lahví“. Při této akci může pomoci opravdu každý a nebude ho to nic stát. Stačí jen sbírat víčka od Pet lahví, ale musí být pouze od minerálek, sirupů nebo mléka. Nesmí být například od aviváží, léků a jiných chemikálií. Víčka se shromažďují u rodiny nemocného dítěte a po nasbírání většího množství se odvezou firmě, která je vykupuje. Za kilo víček při zajištění vlastní dopravy je šest korun. Byla bych vděčná dalším lidem dobré vůle, kteří by se do této aktivity také zapojili, a měli z toho pak příjemný pocit užitečnosti. Jelikož jsem se o malém Lukáškovi chtěla dozvědět více, napsala jsem e-mail jeho rodičům a požádala je o rozhovor, který si níže můžete přečíst.