Je velmi chválihodné, jak ve městě Kladně nezapomínají na seniory. Existuje zde hned několik organizací s pečovatelskou službou, ale opomíjeni nejsou ani senioři, kteří jsou stále soběstační a pečovatelskou službu zatím nepotřebují. Amatérská hudební skupina FOLK CONT pro takové lidi pořádá každou poslední sobotu v měsíci, s výjimkou letních prázdnin, v restauraci u Friedrichů vždy od 15 do 17 hodin tzv. country - odpoledne, určená nejen k poslechu, ale i k tanci. Konají se již sedm let a mezi seniory jsou velmi oblíbená. Vstupné je přitom dobrovolné. Hraje se tu nejen country a folk, ale také lidové písně, při kterých si mohou lidé s chutí zazpívat.

Očního specialistu MUDr. Michala Janka jsem poprvé poznal zhruba před rokem. Silně mě tehdy pálily a slzely oči, měl jsem je plné hnisu a navíc se mi pod očima vytvořily nepříjemné krvavé strupy. Pan doktor Janek mě tehdy okamžitě bez jakéhokoli objednání přijal, oči mi nejen ošetřil a dokonale vyčistil, ale navíc mi hned provedl odborné vyšetření zraku na asi pěti přístrojích. Na dálku vidím dokonale, ale na blízko už mám v mých 52 letech problémy se čtením. Když je dokonalé světlo, například, když venku svítí sluníčko, přečtu i ta nejmenší písmena. Za šera, nebo umělého osvětlení už mám ale se čtením potíže. Zatím si bez problémů vystačím v takovém případě s brýlemi, které se dají levně koupit např. u Vietnamců.

Nedávno se uskutečnilo setkání studentů a studentek oboru sociální a charitativní práce na Husitské teologické fakultě se zakladatelem baby boxů panem Ludvíkem Hessem.Pan Hess odpovídal na dotazy studentů.

Marie (30 let, dvě děti) vypráví o zkušenostech z blázinců, o šikaně na základní škole, o děsivé rodinné výchově a o díře v mozku.

Jakou máš diagnózu a co tě trápí?

Je to měnící se a vyvíjející se záležitost. Nejdříve mi stanovili emočně nestabilní poruchu osobnosti. Podle papírů z dětské psychiatrie nejsem terapeuticky ovlivnitelná. Postupně připustili možnost terapeutické ovlivnitelnosti a v poslední době je prý moje osobnost stabilizovaná a nevykazuji poruchy osobnosti. Posledních sedm let mám pouze smíšenou úzkostně depresivní poruchu. Poruchu osobnosti ze mě smetla doktorka Stopková na devatenáctce v roce 2009. Celkově jsem byla šestkrát hospitalizovaná, nejintenzivněji v letech 2000-2004.

projektový časopis šířený

Dobrým místem, o.s. v rámci projektu Informační aktivity CZ.11/MGS/004

podpořeného z Norských fondů.

Klub V. kolona láká návštěvníky do areálu bohnické nemocnice na výtečnou sicilskou kávu, atmosféru sto let staré secesní budovy Divadla Za plotem a na bohatou nabídku kulturních pořadů. Dvanáctého května 2016 byl na programu koncert skupiny Tree Spirit. Podle organizátorů šlo o „Alternativní umělecký projekt kombinující hudbu, performaci a videoart.“ Tahle upoutávka na facebooku zaujala i publicistku a básnířku Kateřinu Málkovou, která do V. kolony často chodí jak na kávu, tak za kulturou.

Jedna z otázek v dotazníku, který byl určen lidem s vážným duševním onemocněním, zněla „Co dalšího se vám osvědčilo při zvládání potíží?“ Někteří z respondentů se trochu víc rozepsali. Jejich odpovědi najdete v tomto článku. Jména autorů jsou samozřejmě fiktivní. Dotazníkové šetření v rámci projektu Informační aktivity v souvislosti s reformou psychiatrické péče v ČR podpořeného z Norských fondů, realizoval na podzim 2015 spolek Dobré místo.

Stará se o maminku a chodí cvičit do Sokola

Pětasedmdesátiletá Blanka Loosová - dcera nejlepšího kladenského fotbalisty všech dob – se na slavného otce prakticky nepamatuje. „Tatínek zemřel na následky těžkého zranění z boje proti německým okupantům za květnového povstání v roce 1945. To mi bylo teprve 5 let. Matně se mi vybavují jen nějaké krátké vzpomínky, třeba jak maminka otci obvazovala kolena pochroumaná z fotbalu., ale to je vlastně vše. Více by si na tatínka pamatoval můj o málo starší bratr František, ale ten žel již v roce 1999 zemřel,“ vzpomíná paní Blanka.

I v pokročilém věku se horlivě zajímá o dění kolem sebe

Paní Jindřišce Klozové z Kladna je již 96 let. Je manželkou nejslavnějšího kladenského fotbalisty všech dob - legendárního kanonýra Františka Kloze. Kladenská rodačka se po absolvování obecné a měšťanské školy vyučila zubní laborantkou u doktorky Klabíkové. V její zubní ordinaci pak také pracovala. Tam se i seznámila se svým pozdějším manželem a v roce 1938 se vzali a vychovávali syna Františka a dceru Blanku. Jejich manželství žel trvalo jen krátce. František Kloz šel za květnového povstání v roce 1945 proti německým okupantům bojovat se zbraní v ruce. V přestřelce na Lounsku byl těžce zraněn střelou do nohy a na následky tohoto zranění v červnu téhož roku zemřel. „Naše manželství bylo hezké. František byl hodný a mezi lidmi velmi oblíbený, a to nejen díky fotbalovým úspěchům. Na druhou stranu kvůli té kariéře musel být často mimo domov po různých zájezdech i zápasech.,“ vzpomíná paní Jindřiška. Proto je již od roku 1945 členkou Svazu protifašistických bojovníků. V doprovodu dcery Blanky, která je též členkou této organizace, chodí i na občasné schůze.