Každý týden vídám na vlakovém nádraží ženu s vodícím pejskem. Pejsek bezpečně navede svoji paní do vlaku. Je krásné je pozorovat. Je to souhra dvou duší. Oba vědí, že se na sebe mohou spolehnout a pojí je více než jen přátelství. Žena se jmenuje Lenka a je nevidomá.

Pojďte dál je název občanského sdružení, které provozuje stejnojmennou chráněnou kavárnu a cukrárnu v Neratovicích. Zaměstnává celkem sedm lidí s mentálním postižením, kteří zde mohou zažít běžné pracovní radosti a strasti. Je to pro ně velmi důležitý krok k plnohodnotnému životu, který by jinak ve svém domovském okrese nemohli učinit.

Padesátiletý Karel Kuchař pochází z malé obce na Rokycansku. Narodil se jako zcela zdravé dítě, vychodil základní školu a poté se vyučil zedníkem. Jako zdravý také odsloužil základní vojenskou službu a vrátil se do civilního života. Krátce po vojně ho však potkalo neštěstí, které od základů změnilo jeho život. „Stalo se mi to v 21 letech. Při koupání s kamarády na chatě jsem skočil normálně šipku do vody, aniž bych měl sebemenší tušení, že v tom místě je mělko a málo vody. Nešlo o skok z nějaké výšky, ale ze břehu, ale skok byl tak neštastný, že jsem si vážně poranil míchu a prakticky okamžitě ochrnul,“ vzpomíná s odstupem 30 let pan Karel. Kdysi mu předpovídali osud doživotně ležícího pacienta, ale pan Kuchař dnes nejenže žije plnohodnotným rodinným životem, ale je i užitečný a prospěšný svému okolí. Ohromná vůle, houževnatost a trpělivost v jeho případě jednoznačně zvítězily.

je humanitární Systém občanské finanční pomoci, který pravidelnými měsíčními příspěvky pomáha rodinám, kde otec, matka nebo některé z dětí trpí onkologickým onemocněním nebo jinou zákeřnou chorobou (jako je například dětská mozková obrna, cystická fibróza, chronické selhání ledvin nebo Downův syndrom), a kde toto onemocnění dostalo rodinu do finanční tísně. V rubrice Představujeme jsme přinesli rozhovor naší redaktorky se zakladatelem této neziskové organizace Ing. Andrejom Kiskom. Díky spolupráci s marketingovou manažerkou DOBRÉHO ANJELA vám teď můžeme přiblížit několik zajímavých příběhů nemocných dětí a jejich rodin.

Podvýživa (malnutrice) je závažné téma u člověka v každém věku, u starších lidí obzvlášť. Ačkoliv se případy nedostatečné výživy mohou zdát jasné, je užitečné seznámit se s jejími příznaky a včas problém rozpoznat. Může to být konzumace příliš malého množství jídla nebo strava chudá na výživné látky, ale v praxi se podvýživa často objevuje v kombinaci s psychickými, sociálními a fyzickými tématy.

Rozhovor se zakladatelem Andrejem Kiskou

Kdy a proč vznikla myšlenka vytvořit nadaci Dobrý Anděl na Slovensku?

Dlhé roky som podnikal. Pri rozhodovaní v roku 2006 o tom, ako ďalej s našimi spoločnosťami mi osobne bola najbližšia cesta predať svoje podiely. Vedel som, že za to dostanem dostatok peňazí k tomu, aby som už nemusel zarábať. Ale naopak, aby som mohol z týchto peňazí pomáhať ľuďom. A pomáhať nie len finančne, ale aj manažérsky. Cítil som, že životu musím splatiť dlh. Spolu s priateľom sme sa rozhodli, že budeme pomáhať rodinám s deťmi, kde jeden z rodičov alebo dieťa majú onkologické ochorenie. Začiatky si vyžadovali trpezlivosť a odhodlanie, ale oboje som mal. Presvedčiť na spoluprácu lekárov a o transparentnosti prvých darcov chvíľu trvalo, ale dnes už na to len s úsmevom spomínam a som rád, že DOBRÝ ANJEL je najväčšou nefiremnou charitou na Slovensku.

Když člověk vážně onemocní, nezáleží jen na lécích, jak se bude cítit, ale i na motivaci k životu. A také na víře, že zase bude líp.

Pan Karel (58) žil od mládí s rodiči a sestrou na vesnici. Měli záhumenek, na kterém si pěstovali brambory, ve chlévě chovali krávu, 1 až 2 býky na výkrm, prasata. Proto byl od malička zvyklý na práci. Nezačal však pracovat v zemědělském družstvu, jak bývalo tehdy na vesnici zvykem, ale protože mu bylo „shůry dáno“, nastoupil na vysokou školu zemědělskou, ekonomický obor.

Marcela Bečková z Kladna má vzácnou schopnost empatie. Díky této schopnosti nalezla novou práci a uspokojení v pomoci seniorům a zdravotně postiženým lidem. Věnuje se pečovatelské práci již bezmála 15 let a vytvořila si k ní osobní vztah a jak sama říká, nic jiného by dnes už dělat nechtěla. Svým klientům dokáže pomoci s fyzickými úkony, které by sami nezvládli, ale umí jim i naslouchat, chápat jejich starosti, vžít se do jejich osobního života. Vždy je ochotná si s nimi přátelsky popovídat, poradit i potěšit vlídným slovem.

S blížícími se Vánoci přinášíme rozhovor s psychologem Martinem Šťastným z Jihlavské psychiatrické léčebny na téma Vánoce a osamělost lidí v tuto dobu.