Ve mně se nějak neslučuje, co chce hlava a co zvládne tělo. Spoustu let bojuji s únavou a teprve v posledních pár letech se s ní už tolik neperu, ale učím se s ní žít.

Tohle zvolání si jistě vyslechl už každý z nás. Kdykoliv udělám něco, co se jen malinko vymyká zaběhnutým zvyklostem, ozve se odněkud, ty nejsi normální. Nemám to slovo ráda. Schovává se za něj každý, kdo nedokáže vidět a tolerovat jakoukoliv odlišnost. Normální se mění s časem i místem. Normální je stejně relativní a subjektivní jako krásný, chutný nebo voňavý. V Japonsku je normální u jídla hlasitě mlaskat, je to výraz uznání hostiteli a kuchaři. Já už ve školce a od rodičů slýchávala, že se žvýká se zavřenou pusou. A přiznávám, že mě znechucují dorostenci, co v tramvaji zpracovávají žvýkačku tak usilovně, že je slyším i přes sluchátka v uších, a pohyb jejich čelistí mi nápadně připomíná dojnici na pastvě.

Zavolal mi kolega s prosbou, zda bych se neujal jeho vzdálené příbuzné právě teď propuštěné z psychiatrické léčebny. Souhlasil jsem. Když se postarší paní G. dostavila do mé ordinace s propouštěcí zprávou, zjistil jsem, že její poslední hospitalizace trvala 10 let.

Každodenně se setkávám s podobnými případy jako je tento: studentka se dostane na příjem psychiatrické léčebny, protože se snažila se přeplavat Vltavu, když byly mrazy. Přijela sanitka, zabalili ji do deky a se slovy ´někam vás odvezeme do tepla´ ji bez dalšího vysvětlování naložili a vysadili v Bohnicích. V přijímací kanceláři se s ní nikdo o ničem nebavil, vzali jí osobní věci a dali do igelitového pytle, nikdo ji nevysvětlil kde je, proč tam je, že bude nutné užívat léky a na co ty léky jsou.

I v dnešní době si spousta lidí myslí, že duševně nemocní lidé jsou nebezpeční. Házejí nás do jednoho pytle a označují jednoduše jako „blázny“. Hledal jsem na internetu význam slova blázen a na stránkách Wikipedie jsem našel toto znění - člověk trpící šílenstvím (bláznovstvím, nepříčetností), tedy takový, který se neřídí obecně akceptovanými sociálními normami kultury, která jej obklopuje. K nálepce, že jsme nebezpeční hodně napomáhají také média. Již skoro rok sleduji Krimi zprávy na televizi Prima a minimálně jednou týdně se tam vyskytne zpráva, že duševně nemocný člověk páchal trestnou činnost, převážně se dopustil nějakého násilí proti druhým.

Zatím nevíme jistě, v čem vlastně spočívá kreativita, ani ji neumíme spolehlivě měřit. Jisté je jen to, že u některých lidí se nadprůměrná kreativita vyskytuje. Převážně jde o příslušníky tzv. kreativních profesí: malíře, spisovatele, básníky, hudební skladatele apod. Je však pravdivá obecně rozšířená představa, že ke kreativnímu jedinci jaksi automaticky patří rozháraný osobní život, pocity osamocení a nepochopení? A jak je to s kombinací kreativity a duševní nemoci? Představu, že ke kreativitě duševní nevyrovnanost patří podporují životní osudy umělců jako byli Vincent Van Gogh, Franz Kafka, Ernest Hemingway, Virginia Woolfová, Robert Schumann a mnozí další o jejichž kreativním talentu nemůže být pochyb. Co když je to ale tak, že životopisce více zajímají rozhárané životy umělců a o těch, kteří žijí psychicky vyrovnaným životem prostě nepíší, protože to není tak zajímavé?

Jsem unavená. Přesto, že jsem neskládala uhlí ani neuběhla maraton. Ráno vstávám do tmy, den končí brzy a každodenní šedivé a pochmurné počasí mi bere všechnu energii. Zima a chlad mě nutí choulit se dovnitř a balit se před světem do mnoha ochranných vrstev. Připadám si jako zpomalený film. Instinkty mi velí při nedostatku světla a tepla zalézt do teplého pelíšku a spát. Asi jsem se měla narodit jako medvěd a nějaký vtipálek si to na poslední chvíli rozmyslel.

U zdravotní pojišťovny jsem si zjistila, že když si nechám dát při preventivních prohlídkách razítko od lékaře do průkazky, budu tak sbírat body, které se mi nakonec promění v peníze na nějakou pohybovou aktivitu. No výborně!

Následující řádky jsou věnovány lidem s vážným duševním (především psychotickým) onemocněním. Lidem, kteří z patnácti až dvaceti procent zaplňují čekárny psychiatrických ambulancí a ze šedesáti procent lůžkovou kapacitu psychiatrických léčeben.