Pracuji v Zapsaném spolku ,,Dobré místo" jako webový novinář a kromě toho jako pomocný Peer v bohnickém Peer klubu. Tam jsem si vzal na celý červenec dovolenou, kterou jsem si musel ještě pro začátek srpna prodloužit. Jiní trávili letošní dovolenou u moře, nebo aspoň na chatě či chalupě. Já po celý červenec usilovně sháněl kupce. Zpočátku to vypadalo dost beznadějně o zpustlou zahradu nebyl zájem. Pak projevil zájem jeden ze zahrádkář z osady. Už jsem vyřídil kontakt s notářkou, ale to on nechtěl. Chtěl vše vyřídit bez důkladné kupní smlouvy. To mě od prodeje odradilo. Zahrada se pak pro mě stala noční můrou. Jsem invalidní důchodce s důchodem III. stupně z důvodů psychiatrických a můj psychický stav se začal silně zhoršovat. Když jsem byl v největší krizi, musel mě doma navštívit můj ambulantní psychiatr. Pravda zahradu jsem během celých dvou dnů dal do aspoň trochu přijatelného stavu. Máknul jsem si pořádně. Ovšem za cenu, že mě pak ,,vzala" záda se silnými bolestmi v kříži. Pak už jsem na zahradě nemohl pracovat vůbec. A zahrada zase rychle pustla.
,,Prodej zahradu za každou cenu, nebo ti ji seberou bez náhrady, že se o ni nestaráš." radil mi můj šéf z bohnického Peer klubu Kamil. Byla to sice jen ,,pouhá" rada, ale přesto jsem za ni Kamilovi velmi vděčný. Ted už rozumím známému přísloví ,,Dobrá rada nad zlato". Přestal jsem díky Kamilovi rezignovat a s psychickými problémy a bolavými zády jsem se znovu pustil do boje. Snad skončil tentokrát úspěšně. Objevil se totiž další zájemce, respektive zájemkyně. Zpustlou zahradu i neuklizenou chatičku viděla a projevila zájem. Zítra mám s ní další jednání, kdy by se mělo snad už definitivně rozhodnout. Musím věřit, že vše dopadne dobře a já se zahrady, která se pro mě stala v posledních dnech a týdnech doslova noční můrou konečně zbavím.
Luboš Hora-Kladno
