Četbu téhle dobrodružné knížky, která vyšla v někdejším nakladatelství dětské knihy ALBATROS jsem si vyloženě užíval a přečetl ji během jediného dne. Dokázal jsem se sžít s jejím hlavním hrdinou dospívajícím chlapcem Petrem z prostého neurozeného rodu natolik, jako bych jeho dobrodružství, plná nečekaných srdcervoucích zvratů, prožíval já sám. Jak infantilní u člověka, který historii nejen vystudoval, ale dokonce i přednášel!
Snad to tak opravdu je. Ale nemohu si pomoci. Četbu té dobrodružné knížky jsem si vyloženě užil a snad mi i něco dala. Knížka je narozdíl od některých suchopárně psaných odborných historických publikací vyloženě čtivá. A když pak odborně vzdělaný člověk pozná že příběh z ní je sice vymyšlený, ale popisy historických událostí, doby i společenské situace v oné době jsou naprosto hodnověrné, je pak nejen potěšen ale i doslova unesen. Stačí aby v něm zůstalo trochu romantiky z mládí a hned je doslova vtažen do děje knihy. Přesně tohle se u románu ,,Rozděleni erbem" stalo mě. Co na tom, že tentokrát ne nad knihou nějakého uznávaného klasika, ale nad dobrodružnou knížkou od téměř neznámého autora.
Má cenu číst takovéhle knihy i v dospělém věku? Podle mě určitě ano. A možná i větší než třeba detektivky i uznávaných autorů tohoto žánru typu Agaty Christie, nebo George Simenona. Tihle ,,detektivkáři" mají samozřejmě mnohem propracovanější psychologii svých hrdinů. V tomto ohledu se s nimi autoři dobrodružných knih samozřejmě nemohou měřit. Ale mým oborem je především historie. A o té se rozhodně více dozvím z některých mládeži určeným dobrodružných knížek.
Jako klasický případ uvedu našeho možná nejznámějšího autora dobrodružných historických románů pro mládež Eduarda Štorcha. Četbu jeho knih dokonce nám posluchačům jeho historických přednášek doporučoval na Universitě i náš profesor a současně promovaný doktor historických věd. A právě s Eduardem Štorchem jsem kdysi v dětství začínal. Právě on kdysi dávno u mě probudil zájem o historii v takové míře, že jsem ji nakonec vystudoval. Dnes mám doma kompletní dílo jeho historických dobrodružných románů. A cením si toho velmi. A vracím se k němu čas od času stále. Připouštím názory některých mých vrstevníků, že číst knihy pro mládež je v mém věku infantilní. Zároveň je však lituji, že v jejich srdcích nezůstala ona romantika z doby mládí.
Luboš Hora-Kladno
