,,Česká hlava stěnu proráží!“
To jest moje naděje i víra,
o kterouž se v bouři nesnází
národ český pevně podepírá.
Čech nezouá nikdy, v nejtužším neštěstí davu
spoléhá na svou staročeskou tvrdou hlavu
A pokladu toho, jemuž rovna svět nezná,
měl bych se odřeknout zrovna já?
Silné sociální cítění je zase zcela zřejmé ze známého epigramu
Nechoď Vašku s pány na led,
mnohý příklad známe.
Že pán spadne
a sedlák si za něj nohu zléme.
Karel Havlíček je ale známý i jako velký nepřítel církve, která si tak ráda nechá říkat svatá
Farář dělá pro duše selské z chleba a vína tělo a krev
Sedlák dělá pro tělo kněžské tělem a krví víno a chléb.
Nebo i šlechty
Však se podle díla mistrův rozum vidí,
císař dělá šlechtu, Pán Bůh stvořil lidi.
Pán Bůh stvořil lidi,krejčí tvoří pány
kdo je malý mistr, mívá malé plány.
Epigramů napsal Borovský velké množství. Hodně jich znám zpaměti.
Vrcholnými díly Borovského jsou ale jeho rozsáhlejší satiry. Opomeneme-li ,,Obrazy z Rus“, které ani typickou satirou nejsou, napsal jen tři rozsáhlejší díla 1 ,,Tyrolské elegie“-o jeho zatčení a deportaci do Brixenu 2.,,Král Lávra“-využívá irské pohádky k výsměchu lidské hlouposti 3.,,Křest svatého Vladimíra“-kritizuje náboženství jako nástroj panovníka k ovládnutí a udržení poslušnosti lidu Karel Havlíček Borovský toho zase tolik nenapsal. Ale každé jeho dílo je svým způsobem mistrovské a ostře kritizující. Jeho dílo mám doma kompletně celé. A když je mi psychicky špatně, čtu si jeho epigramy. Pomáhají mi víc, než nějaké pohovory s psychologem, nebo nějaká psychoterapie at už individuální, nebo skupinová. Nejen sport, ale i některá literární díla mě dokáží léčit. Luboš Hora-Kladno
