Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Můj letošní kritický srpen - část 6

9. 9. 2019

Co je to detence, aneb jak jsem měl 3 dny opatrovnici

Cestu sanitkou z kladenské nemocnice si už pamatuji docela přesně. Jeli jsme přes Velvary , o kterých jsem v letošním roce napsal úspěšnou závěrečnou práci pro Slánskou universitu volného času. Za tu dostanu v nejbližší době již 15. čestný diplom. Teď jsem byl ale v úplně jiné situaci. Již v sanitce jsem měl jasno. V žádném případě nepodepíšu dobrovolný vstup do beřkovické psychiatrické nemocnice. Bláhově jsem se domníval, že v takovém případě mě nebudou moci přijmout, když jsem neudělal žádný průšvih. Jak jen jsem se mýlil. V Beřkovicích na příjmu jsem mluvil jen se žurnálním doktorem. Však mě také přivezli až pozdě večer. Byl jsem ještě ale dost mimo. Svědčí o tom fakt, že když se mě ptal na jména našeho prezidenta a předsedy vlády, řekl jsem sice Zeman a Babiš, ale když chtěl vědět křestní, místo Miloš Zeman, jsem odpověděl Martin Zeman a u Babiše místo Andrej jsem řekl Adam.

Zato jsem donekonečna opakoval, že přijmout nechci a že nepodepíšu dobrovolný vstup. Ten jsem také na příjmu nepodepsal. Vše marné. Přijali mě a protože jsem působil asi dost zmateně, tak hned na nejhorší možné oddělení na neklid. Druhý den byla neděle a nedalo se nic podniknout. Se svojí ošetřující lékařkou na neklidovém oddělení jsem mluvil hned v pondělí. To už jsem měl hlavu úplně jasnou. Nehádal jsem se s ní, ale výrok, že mě drží v psychiatrické nemocnici neoprávněně jsem si přesto neodpustil. Protože už jsem byl v aspoň přiměřeně dobrém stavu, slíbila mi doktorka, že mě koncem týdne propustí. To mě trochu uklidnilo. Hlavní slovo na oddělení má ale primář. S tím byla vizita až další den, tedy v úterý. A právě primář délku mého pobytu trochu pozměnil. Pustí mě prý sice brzy, ale až další týden. Jsem povahově dost vztahovačný a tak jsem mu moc nevěřil. ,,V nejhorším podepíšu revers a budou mě muset propustit." Tak jsem po primářské vizitě uvažoval. Ale zase omyl. Ve středu se na neklidové oddělení dostavil nějaký zaměstnanec z litoměřického soudu. /Horní Beřkovice patří do okresu Litoměřice/ Zavolal si nejen mě, ale ještě další tři pacienty, kteří byli v podobné situaci jako já. Na oddělení byli nedobrovolně drženi násilím, třebaže nikdo žádný malér neudělal. Ten chlap z Litoměřic nás všechny postavil před hotovou věc. I když jsme neudělali žádný průšvih, náš zdravotní stav je natolik špatný, že nemůžeme o sobě sami rozhodovat a proto se nám přiděluje opatrovnice, která za nás bude jednat a vlastně i rozhodovat. Odvolání prý není dost dobře možné. Byl jsem z toho hodně špatný. V psychiatrických zařízeních jsem si už něco ,,odseděl", ale v podobné situaci jsem nikdy nebyl. Teď nemohu odejít ani na revers, když mám opatrovnici. Vyfasoval jsem nějakou JUDr. Kudrnovou, kterou jsem nikdy neviděl a nesetkal jsem se s ní ani během tohoto pobytu. Jen jsem se dozvěděl, že jsem se dostal do tzv. detenční léčby, kdy za mě jedná opatrovnice a nemohu jednat sám za sebe. Fakt že nemám žádný průšvih na tom nic nemění. To byla asi nejtěžší chvíle mého beřkovického pobytu. Hodně mi v té chvíli pomohl kamarád z minulosti, o kterém jsem už psal -vrchní staniční ošetřovatel Aleš Jirmus. Vzal si mě stranou a vysvětlil mi, že se jedná pouze o formalitu a že až lékaři uznají, že jsem v pořádku, budu hned propuštěn. Pomalu uběhl čtvrtek. Dny v psychiatrickém zařízení na uzavřeném oddělení ubíhají nekonečně pomalu. V pátek mi na lékařské vizitě zase hodně pomohla moje ošetřující lékařka. Jednak mi hned po vizitě sama vyndala stehy z rozseklé hlavy a především mi poradila, abych podepsal dodatečně dobrovolný vstup. Když to udělám, detenční léčba bude okamžitě zrušena a budu moci zase jednat sám za sebe a opatrovnice už na mě nebude mít žádný nárok. Uvěřil jsem jí. Co mi také zbývalo? Dobrovolný vstup do Beřkovic jsem podepsal, byt téměř s týdenním zpožděním. Zase jsem měl svou svobodu. Zase jsem byl svým pánem. Jen jsem té lékařce musel slíbit, že přes nastávající víkend v Beřkovicích ještě dobrovolně vydržím. To jsem slíbil a to jsem také splnil.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 1766x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 2215x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 1649x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 1609x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 1546x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 1653x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 1494x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 1681x, 19.4.2017
O rodiče se musím postarat 1616x, 22.6.2017
Kouření z jiného pohledu 1550x, 11.7.2017
Musím vydržet 1549x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 1329x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 1392x, 27.7.2017
Kdo se stále vzdělává... 1273x, 27.7.2017
Můj názor na bezdomovce 1652x, 2.8.2017
Z deprese do deprese 1323x, 2.8.2017
Zubní protézy 2527x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 2634x, 5.9.2017
Marku a Kamile: ,,Díky“ 1191x, 5.9.2017
Můj názor na alkoholiky 2068x, 1.11.2017
Nevzdávej se 1165x, 1.11.2017
Gaučáci 1227x, 8.12.2017
Bolesti a tíseň na prsou 5818x, 4.1.2018
Bolesti dolních končetin 13742x, 4.1.2018
Silvestr v Sadské 1117x, 4.1.2018
Horečka a její příčiny 2896x, 14.2.2018
Nestydatě drahé knihy 1029x, 14.2.2018
Nadměrná chuť k jídlu 1384x, 14.2.2018
Chrapot, nebo ztráta hlasu 2004x, 5.3.2018
Dezorientace a zmatenost 5047x, 5.3.2018
Bolesti v zátylku 18041x, 5.3.2018
Bolesti v zádech 951x, 5.3.2018
Bolesti v ramenou 1075x, 5.3.2018
Bolesti v krku 937x, 5.3.2018
Josef Bedrna 1018x, 5.3.2018
Jsem věřící, ale... 1054x, 2.4.2018
Kulhání 1001x, 2.4.2018
Mdloby, nebo bezvědomí 958x, 2.4.2018
Nemám rád úředníky 934x, 2.4.2018
Ponížení a uražení 1147x, 2.4.2018
Jsem epileptik nebo ne? 1021x, 27.5.2018
Na zahradu jsem teď sám 805x, 27.5.2018
ŽÍZEN, SILNÁ 814x, 27.5.2018
Zácpa 987x, 27.5.2018
Výchovný význam her 926x, 19.6.2018
Jsem věřící marxista 968x, 19.6.2018
Budeš mi chybět Andreji 899x, 20.7.2018
Proč nemám rád motoristy 818x, 20.7.2018
Odkojen Foglarem 696x, 20.7.2018
Boj se zahradou skončil 779x, 14.8.2018
Je sebevražda řešením? 761x, 14.8.2018
Jsem známý bordelář 1016x, 18.8.2018
Velké rozdíly ve mzdách 652x, 30.9.2018
Seriál o romantismu-1.díl 766x, 1.12.2018
Jak jsem trávil vánoce 730x, 2.1.2019
Seriál o romantismu 3 941x, 1.2.2019
Pokora, nebo vzdor? 592x, 1.4.2019
Seriál o romantismu 4 895x, 1.4.2019
Studenti včera a dnes 576x, 3.5.2019
Turistika a tutistika 552x, 3.5.2019
Proč vlastně běhám? 532x, 1.6.2019
Seriál o romantismu 5 764x, 1.6.2019
Vyhlazení Lidic 589x, 1.6.2019
Mé postřehy ze Sadské 566x, 1.7.2019
Seriál o romantismu 7 826x, 1.7.2019
Jak to bylo s tabákem 511x, 4.9.2019
Mámu nikdy neopustím 503x, 4.9.2019
O našich kronikářích 549x, 4.9.2019
Jak to bylo v srpnu 1968 612x, 4.9.2019
Seriál o romantismu 8 789x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 9 783x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 10 519x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 11 456x, 1.11.2019
Jako kníže Rohan 534x, 1.12.2019
Seriál o romantismu 12 442x, 1.12.2019
Olinko, díky 478x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 13 514x, 1.1.2020
Zmatek na železnici 495x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 14 495x, 1.2.2020
Únorové dny roku 1948 587x, 1.2.2020
Dvě knihy o toxikomanech 598x, 2.3.2020
Seriál o romantismu 15 521x, 2.3.2020
Já a koronavirus 499x, 11.4.2020
Letošní velikonoce 534x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? část 1. 714x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? Část 2 682x, 11.4.2020
Existoval Drákula? 495x, 1.5.2020
Když v ráji pršelo 557x, 1.5.2020
Mé výlety na Jinčov 505x, 1.5.2020
Můj postoj ke koronaviru 524x, 1.5.2020
Můj názor na pendlery 503x, 1.6.2020
Rouška 759x, 1.6.2020

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |