Ještě si vyberu důležité postavy z obou děl. U umělecky podstatně dokonalejšího Tolstého to bude složitější. Nevyberu si nikoho z hlavních hrdinů, tedy ani Andreje Bolkonského, ani Pierra Bezuchova, ani nikoho z rodiny Rostovových, ale zdánlivě méně významnou postavu prostého carského vojáka Platona Karatajeva. To je postava méně významná opravdu jen zdánlivě. Právě Platon Karatajev totiž nejlépe ze všech hrdinů románu vyjadřuje životní názory Lva Tolstého, kterými jsou pokorné přijímání osudu a neodpírání zlu násilím. U mnohem jednoduššího Ostrovského je výběr hrdiny také velmi jednoduchý. Zde z románu ,,Jak se kalila ocel" ani nelze vybrat nikoho jiného, než hlavního hrdinu Pavku Korčagina. Pavka je až extrémně krutě poznamenán osudem. Nejprve v mladém věku ochrne na celé tělo a brzy dokonce i oslepne. Ale ani ty nejtěžší rány ho nezlomí. Nerezignuje na život, ale vzdoruje. Fyzicky totálně odepsaný člověk alespoň diktuje své paměti k napsání románu. I v tom nejubožejším stavu je stále platný a prospěšný společnosti.
Ke komu mám blíže? Po umělecké stránce hodnotím mnohem výše Tolstého, ale názorově stojím za Ostrovským. Asi proto, že ač se sám snažím o vzdor, něco podobného jako Pavka Korčagin bych sám nikdy nedokázal.
Luboš Hora-Kladno
