Téměř 4 roky jsme s matkou vlastnili rozlehlou zahradu s chatičkou v kladenské zahrádkářské kolonii ,,Pod Průhonem".
Dokud maminka byla jakžtakž pohyblivá bylo vše dobré. Zahrádku jsem si zamiloval. Máma, pokud jsem pro velké pracovní i studijní vytížení nemohl, za mě vždy zaskočila a pomáhala. I ona si zahradu velmi oblíbila. Znamenala pro nás oba relax. Až když máma pro silné bolesti v těžce postiženém koleni, nebyla schopna na 2 kilometry vzdálenou zahradu dorazit, začalo to špatné. Sám jsem na zahradu prostě nestačil. Už začínalo hrozit, že mi ji seberou pro její zanedbanost. Jak to řešit? Zbývalo jediné. Zahradu prodat. V zaměstnání v Zapsaném spolku ,,Dobré místo" jsem si musel vzít prodlouženou dovolenou a sháněl kupce. Dlouho se mi to nedařilo. Až pomohl bývalý předseda zahrádkářské kolonie ,,Pod Průhonem", který mi kupce sám sehnal. Pak už šlo vše jak ,,na drátku". Co jsem nedokázal sám za měsíc, dokázal předseda za pouhých pár dní. On mi sám kupce skutečně sehnal. Na bývalého předsedu kladenských zahrádkářů mám jen ty nejlepší vzpomínky.
Mimochodem předsedu dělal až do konce minulého roku. Takže více než 3 roky byl mým nadřízeným. Jednal vždy korektně a slušně. Pomáhal mi jako úplnému zahrádkářskému začátečníkovi nejen odbornými radami, ale i konkrétními činy. Hned v počátcích mého zahrádkaření mi upravil okap u chatičky tak, abych mohl chytat deštovou vodu do sudu a pak ji používat na zalévání. Dále mi spravil prasklý vodovod za minimální odměnu. Sám bych to nikdy nedokázal. Neumím svářet. On ano. Zpočátku mi nasazoval tzv. strunu do křovinořezu on. Časem mě to i naučil a strunu jsem si už dokázal nasazovat sám. Vzpomínám také na to, jak mi zcela zdarma věnoval nějaké sazenice plodin i květin. Se svým dnes již někdejším působením na zahradě v kladenské zahrádkářské kolonii ,,Pod Průhonem" odešel kus mého života. Jedno mi ale zůstane. Budou to pozitivní vzpomínky na jejího bývalého předsedu.
Luboš Hora-Kladno