Náročný terén mě neodradil a na Křivoklátě jsem byl krátce po poledni. Necítil jsem žádnou únavu a navíc bylo velmi hezké slunečné počasí a mě se domů proto ještě nechtělo. A tak jsem si výlet zase prodloužil, třebaže z Křivoklátu na Kladno je to asi 30 km, navíc velká většina kopcovitým terénem. Ještě jsem se zajel podívat na přehradní nádrž ,,Klíčava", která zásobuje naše město pitnou vodou. A pořád jsem měl ještě časovou rezervu a i se silami jsem na tom byl dobře. Tak následovalo další prodloužení o lesní kapličku se studánkou, zvanou ,,Žlábek". Letos koncem března jsem tam už sice jednou byl, ale protože tohle místo ,,mi přirostlo k srdci" navštívil jsem ho i podruhé. Teprve ze ,,Žlábku" jsem se vracel domů a znovu s menšími oklikami. Venku v lesnaté přírodě, navíc za krásného počasí mi bylo i na duši moc hezky. Projížděl jsem mezi hustě zalesněnými stráněmi, nebo lukami žlutícími se mořem pampelišek, stoupal do příkrých kopců a bylo mi psychicky nádherně. Doma jsem byl krátce před půl pátou a celkově ujel kolem 85 kilometrů. A znovu jsem si potvrdil jak moc pozitivně působí na mou psychiku nejen aktivní pohyb, ale i příroda, ve které se pohybuji, ta jarní obzvlášť. Třebaže bylo skutečně ideální počasí, cyklisty i pěší turisty jsem při svém výletu potkával poměrně málo. Zcela jiné to ale bylo přímo na Křivoklátě. Tam se to svátečně oděnými turisty jen hemžilo. A já dorazil na hrad jen v elastických kraťasech a tílku. Také proto jsem se tam necítil moc dobře, ale v jednom jsem měl pocit, že mám nad nimi tak trochu navrch. Zatímco já pracně šlapal na kole do strmým kopců, velká většina ostatních účastníků výletu na Křivoklát se pohodlně svezla autem až před hrad a více než prohlídka hradu je asi zajímalo posezení v některé z místních drahých restaurací. Ono je totiž rozdíl dorazit k nějakému turistickému cíli na kole, nebo pěšky a dorazit tam autem. Prostě podle mého názoru je turistika a turistika. Jedna, spojená s vlastní námahou a ta druhá-pohodlná a bez jakékoli fyzické námahy. Která má větší cenu? Mě je to jasné....
Luboš Hora-Kladno