Moje klukovská léta se tehdy začala vzdalovat, Jirka Rezek se oženil a odstěhoval, mě neznámo kam. Neviděli jme se asi dvacet let. Pak jsem ho jednou u nás na Kladně náhodně potkal. To už jsem měl za sebou stovky článků uveřejněných v různých listech a přivydělával si jako externí novinář. Při našem setkání jsem neopomněl se s tím pochlubit. Jirka Rezek mě tenkrát překvapil mnohem víc. Právě mu vycházela druhá kniha s názvem ,,Zatracení parchanti". Věděl jsem o něm, že si přivydělává jako amatérský zpěvák, ale o jeho literární činnosti jsem neměl ani tušení. Tu jeho právě vydanou knihu jsem si hned koupil a téměř okamžitě sehnal i jeho literární prvotinu.
Obě mě, zejména svou čtivostí zaujaly natolik, že jsem každou ,,zhltal" snad za jediný den. Pak jsem Jirku, který mi při tom náhodném setkání dal telefonní číslo na svůj mobil, telefonicky požádal o článek. Navštívil jsem ho u něj doma a byly z toho nakonec články tři. A zase plynula léta. Jirku, který bydlí v jiné části města jsem nepotkal. Připomínaly mi ho doma jen dvě jeho vydané knihy, ke kterým jsem se občas vracel.
Až najednou. Minulý měsíc mi přišla nečekaná ,,esemeska". Jirka mě i svým dalším známým sděloval, že mu právě vychází další knížka -,,Příběhy ze záhrobí i ze života". Ještě že mi zprávu poslal. Já totiž za ta další uplynulá léta jeho číslo už neměl. Takto jsem mu mohl hned zavolat. Hovořili jsme spolu snad hodinu. Já se dozvěděl, že to je jeho ne třetí, ale už pátá vydaná knížka. Ty dvě jsem ,,prošvihnul". Hned jsem se informoval na ty které nemám a kde bych je mohl sehnat. A ještě něco. Jirku jsem požádal o další článek, tentokrát na náš web: www.lidemezilidmi.cz". Samozřejmě, že souhlasil. Jinak to u dobrého kamaráda, byt hlavně z dob mého mládí, snad ani být nemůže.
Luboš Hora-Kladno
