I když nevyšel ze šlechtického ani intelektuálního prostředí, dotáhl to za pouhých 26 let života nečekaně umělecky daleko. Vyučil se lékárníkem a zároveň tehdy tzv.ranhojičem./jednalo se o samý začátek 19. století a pro tato zaměstnání nebylo tehdy třeba vyššího vzdělání./Nicméně i o to se Keats pokoušel a začal studovat medicínu na Universitě. Studií ale posléze zanechal, aby se mohl plně věnovat poezii, které propadl celým svým životem. Svědčí o tom i fakt, že když pocítil potřebu rozšířit své poznání života, vydal se na pěší cestu po Skotsku a zároveň psal své krásné verše. Bolesti v krku ho donutily předčasně se z této cesty vrátit. To zatím netušil, že je to zlověstné znamení, jímž se ohlásila rodová tuberkulóza. Ještě prožije překrásného půl roku ve venkovském domku svého přítele, zamiluje se do dívky, bydlící v sousedství a z pocitu překypujícího štěstí vytvoří v onom půlroce své nejkrásnější básně. Příštího roku začne chrlit krev. Nesmí tvořit a dokonce ani číst. Je psychicky na dně a píše jen své Fany dopisy plné vášnivého stesku. Ozdravná cesta do Itálie byla už jen marným pokusem o záchranu života. Keats tam umírá teprve šestadvacetiletý.
Keats byl člověkem družným a laskavým, plným účastného zájmu o každý sebenepatrnější projev života. /,,Přijde-li vrabec před moje okno, zúčastním se jeho života a zobu do písku.“-to jsou jeho slova/. Byl to básník vnímavých a nenasytných smyslů, sál jimy tvary a barvy, zvuky a vůně a přenášel je s neoslabenou naléhavostí do své básnické řeči.
Keats si ze své tvorby sám nejvíce cenil své básnické povídky s antickými náměty s názvem ,,Endymion“. Je to romantický příběh lásky pastýře Endymiona k Luně. Z antiky čerpal též v dalších rozsáhlých , ale nedokončených básních ,,Hyperion“ a ,,Hyperionův pád“ Obsahem básní je vítězný boj olympských Bohů s tzv. Titány.
Osobně jsem četl pouze Keatsovy jednotlivé lyrické básně, v jeho případě tzv ody. Jeho ,,Odu na slavíka“ , ,,Odu na řeckou urnu“, a především ,,Odu na podzim“/znám ji celou zpaměti/ považuji za skutečně vrcholné básně světové romantické poezie.
Luboš Hora-Kladno