Silná averze vůči všem úředníkům i úřednicím mě neopustila nikdy. Tedy až na jednu vyjímku. Tou jsou mé kolegyně- administrativní pracovnice v Zapsaném spolku ,,Dobré místo". Všechny mají též psychické problémy, třebaže zcela jiné než já. A psychicky postižených lidí jsem si vždy vážil, zvláště v případech, kdy nespoléhali jen na svůj invalidní důchod a sami se snažili aktivně pracovat. Právě takoví jsou zaměstnány u nás v ,,Dobrém místě". Ač jsem s nimi v mnohem častějším kontaktu, než se zdravými úřednicemi na úřadech, nepamatuji se, že za těch 6 let,co jsem v tomto spolku zaměstnán by mezi námi došlo k nějakému konfliktu. Já sám se administrativní práci nevěnuji vůbec. Moje hlavní pracovní náplň je práce redaktora našeho webového portálu a tím tedy psaní článků. Vlastně ani pořádně nevím, která z mých kolegyň se teď administrativě věnuje a hlavně do jaké míry. Vím to jen u jedné z nich určitě. Tou jednou je 26-Klárka Sluková a tu také uznávám nejvíce. Vůbec ne proto, že je velmi pohledná, ani ne proto že má vysokoškolské vzdělání, ale především pro její vstřícnou i skromnou povahu. Přes své přednosti se nad ostatní nikdy nevyvyšuje ani v nejmenším. Když občas v administrativě potřebuji něco zjistit nebo zařídit, obracím se především na ni. Vždy mi ve všem ochotně vyhoví. Proto si ji velmi vážím. Jaký jen je to rozdíl mezi ní a často nafoukanými úřednicemi z běžných úřadů! Nechtěl bych ji ale vyvyšovat nad ostatní naše pracovnice z ,,Dobrého místa", které s administrativou také pomáhají. Práci těch dalších totiž tolik neznám a neměl jsem možnost s těmito ženami tolik spolupracovat, jako s Klárkou.
Luboš Hora-Kladno