Už jsem začínal být na svou kondici pyšný. Ale známé přísloví říká: ,,Pýcha předchází pád". A v mém případě k tomu pádu opravdu došlo. Opětovně jsem si poranil žebra-za celý život snad už potřicáté. Ale zatímco dříve byla vždy jen naražená, teď to bylo horší. Žebra jsem neměl sice vyloženě zlomená, ale jak ukázal dodatečný rentgen ,,alespoň" naprasklá. Trpěl jsem snad několik týdnů neskutečnou bolestí. Nemohl jsem ani sedět, jen ležet. Každý pohyb na posteli, každé zakašlání, nebo kýchnutí znamenalo neskutečné utrpení. O nějaké chůzi nemohlo být ani řeči. v dyť já doma došel třeba jen na WC s ohromný utrpením. Snad několik týdnů jsem nebyl vůbec venku. A na čem se to podepsalo především? Na až neskutečné ztrátě fyzické kondice. Jen bolest trochu polevila zkusil jsem zase běhat. Ale ono to nešlo. Byl jsem schopen jen rychlejší chůze. S fyzičkou šla pochopitelně dolů i moje psychika. Teď už žebra skoro nebolí. A já se začnu vracet ke svému sportu. Do staré formy se musím vrátit za každou cenu. Vím, že začátky budou hodně těžké. Budu začínat s intenzivnějším tréninkem vlastně úplně od začátku. Ale začnu určitě. Dobrá fyzička je totiž zároveň základem i dobré psychiky.
Luboš Hora-Kladno