J. F. Coopera nelze totiž rozhodně zařadit do brakové literatury, třebaže psal především dobrodružné knihy pro mládež. I takové knihy však mohou mít někdy větší literární úroveň, než mnohé knihy určené vyloženě dospělým čtenářům.
Snad někomu připadá infantilní, číst v pětapadesáti dobrodružné knížky. Tomu se musím jen trochu usmát. Konečně mám přece plnný invalidní psychiatrický důchod a tedy ,,papíry na hlavu" a tak mám na to tak trochu nárok. Já zase nečtu třeba ,,Blesk" ani jiné podobné plátky, s mnohdy sice šťavnatými, ale často hodně zveličenými, nebo dokonce překroucenými ,,drby" ze současné společnosti. Pro mě i dobrodružné knihy klasických autorů tohoto literárního žánru /nikoli zcela bezcenné Rodokapsy/ mají svou cenu. Pro mládež rozhodně tu výchovnou, pro mě zase svými historicky hodnověrnými informacemi, které navíc jejich autoři podávají napínavou a čtivou formou. Vedle notoricky známého Karla Maye mezi takové autory jistě patří i James Fenimor Cooper. Dokonce bych řekl, že o co je May čtivější, o to je Cooper hodnověrnější. Zatímco Mayův nejznámější indiánský hrdina Vinnetou charakterizuje Indiána kmene Apačů, který obýval jihozápadní část dnešních USA, tedy zhruba současné americké státy Arizona, Texas, nebo Nové Mexiko, Cooperův hrdina Čingačgúk je potomkem téměř vyvražděného kmene Mohykánů. Tento indiánský kmen sídlil na zcela opačném konci Spojených států při severovýchodním pobřeží až téměř na hranicích mezi USA a Kanadou. Způsob života obou zmíněných indiánských kmenů byl hodně odlišný, stejně jako byly hodně odlišné přírodní podmínky, ve kterých oba kmeny žily. Oba autoři jak May, tak Cooper popisují život svých hrdinů a tím i život jejich kmenů skutečně hodnověrně. V jednom je mezi nimi ale přece jen rozdíl. Karel May ,,stvořil" svého vymyšleného hrdinu dříve než samotnou Ameriku vůbec navštívil a čerpal své znalosti o životě Indiánů jen z podrobného studia odborné literatury. Naopak J.F Cooper se v roce 1789 v Americe skutečně narodil, konkrétně v Burlingtonu ve státě New Jersey. V Severní Americe žil až do dospělosti, později po procestování velkého kusu světa se do ní vrátil a v ní i zemřel. Navíc žil v téže době, kdy prožívali jeho hrdinové svá dobrodružství a v téže době se s Indiány sám často setkával. Příběhy z jeho knih jsou sice vymyšlené /možná na základě skutečných událostí/.Historická, zeměpisná i národopisná fakta jsou však přesná a hodnověrná. Má tedy smysl číst takové knihy i v dospělosti, nebo ne?
Luboš Hora-Kladno
