Naopak vzdělanější z obou bratrů Cyril vytvořil promístní Slovany písmo tzv. Hlaholici a oba bratři kázali místním obyvatelům slovo boží ve staroslověnském jazyce a ten už srozumitelný obyvatelům Velké Moravy byl. Každé hlásání křestanství potřebuje při svých počátcích nějakou relikvii a zde to byly ostatky svatého Klimenta, které prý oba bratři přinesli až ze vzdáleného Krymu. Velká Morava si pak kromě slovenského Nitranska podmanila byt patrně jen nepřímo i sousední české země. V těch tehdy vládl první historicky doložený český kníže Bořivoj I. se svou zbožnou manželkou svatou Ludmilou. Jedná se o období přelomu 9. a 10.století. Kníže Bořivoj I. patrně odjel na Velkou Moravu, aby zde přijal křest od samotného Metoděje. Na Moravě vládl po Rostislavovi nejmocnější velkomoravský kníže Svatopluk, za jehož vlády dosáhla Morava největšího územního rozmachu i společenského rozkvětu. Bohužel jeho nástupce, už čtvrtý velkomoravský kníže Mojmír II. přivedl svou zemi k úpadku a nakonec i k úplnému zániku. Velkomoravskou říši někdy na samém konci 9. století zcela vyvrátili divocí a tehdy i velmi obávaní Madaři/nikoli Avaři/. Říše zanikla a společenské dění slovanských národů na našem území se přesunulo do Čech, konkrétně do Prahy a jejího nejbližšího oklí. Již zmíněný český kníže Bořivoj I. pak založil první český kostel nedaleko Prahy, konkrétně na Levém Hradci a ne náhodou byl tento původně dřevěný křestanský kostelík zasvěcen právě svatému Klimentu jako památka na Cyrila a Metoděje, kteří ostatky na naše území přinesli
. Luboš Hora-Kladno