– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Po stopách českých hradů 3

1. 11. 2019

Naše nejstarší hrady

Již v minulém díle svého seriálu jsem uvedl, že po jistou dobu/zhruba do první třetiny 13. století existovala starší hradiště a novější hrady vedle sebe současně. Náš zcela nejstarší skutečný středověký hrad ale vznikl už na počátku 12. století. Kromě území na němž byl postaven, ale neměl s Čechami nic společného. Ten hrad si postavili Němci v domnění, že jsou ještě na německém území. Ve skutečnosti už byli v Čechách. Středověkou hranici dvou států si ovšem nemůžeme představovat jako tu dnešní. Nebyla to žádná pevně vytyčená čára Tvořily ji většinou rozsáhlé, neosídlené i těžko prostupné lesy. Zmínění Němci si postavili svůj hrad v těsné blízkosti českého okraje lesa. Ten hrad se jmenuje Přimda a nachází se v západních Čechách, poblíž města Tachova. Tvořila ho především v té době u nás zcela neznámá velká hradní věž-tzv. donjon-typ obytné věže a okolní opevnění. Zbytky onoho donjonu jsou na vysokém kopci poblíž Tachova dodnes dobře viditelné i z dálnice vedoucí do Bavorska. Když se tehdy český kníže Vladislav o Přimdě dozvěděl, oblehl ji, dobyl a připojil ke svému majetku.

Problematickou stavbou je hlavní sídlo českého knížete Pražský hrad. Ten je starší než Přimda a jako hradiště existoval již nejpozději v 9. století. Problém je ale v tom, že ač byl nesčetněkrát dostavován a přestavován se klasickým hradem nikdy nestal a z hlediska hradologů typologicky zůstal vždy hradištěm. Podobných přestaveb se dočkala i další původní hradiště, především ta patřící vládnoucímu rodu Přemyslovců. Je to například pražský Vyšehrad. Ten se nakonec klasickým hradním objektem a později i pevností naopak stal. Archeologické výzkumy na něm nejsou stále zcela dokončeny a do budoucna se u Vyšehradu proto možná dočkáme nějakých překvapení. Problémy jsou též s ústředním sídlem kmene Pšovanů Mělníkem. Původně byl jistě kmenovým hradištěm nad soutokem Vltavy a Labe. Na významném strategickém místě ale patrně postavil hrad český kníže, což prokázaly archeologické výzkumy, které potvrdily, že svého času i v Mělníku stával zděný románský hradní palác, jehož zdiva bylo později využito při přestavbě na dnešní zámek. Kromě knížete si ve 12. století mohl dovolit postavit hrad pouze pražský biskup. Z jeho Roudnice, budované zřejmě v přímé souvislosti se stavební činností na Pražském hradě, se dodnes v základech mnohem mladšího zámku zachovala část paláce zpevněného masivními půlkruhovými oblouky a v nároží tříčtvrtěkruhovými věžicemi. Po celé 12. století byl klasický středověký hrad v Čechách velmi vzácný. O dalších takových hradech bude řeč v příští části mého seriálu.

Luboš Hora-Kladno