Každý člověk může samozřejmě své zdraví hodně ovlivnit, ale přesto se onemocnění nevyhne.
Jedním z nejdůležitějších faktorů, ovlivňujících zdravotní stav člověka je jeho genetická výbava po předcích. S tím nenadělají nic ani lidé, kteří až přehnaně dbají na zdravý životní styl svého života. O tom, že k výše uvedeným faktorům ovlivňujících zdravotní stav patří též rasa a pohlaví svědčí fakt, že některými onemocněními trpí pouze muži/např.Prostata/, jinými naopak pouze ženy/např. rakovina prsu/. Dalšími faktory, které naše zdraví ovlivňují je samozřejmě věk a samotný vývoj člověka, fyzikální prostředí, ve kterém se pohybuje/kde je zaměstnán a kde bydlí/, ale také jeho životní úroveň. Zámožnější lidé si mohou například nakupovat dražší, ale kvalitnější potraviny, ale mohou si dovolit i kvalitnější, často i nadstandardní péči i drahé a sociálně slabým tak nedostupné léky.
Důležitým faktorem je i psychika člověka. Ve stresu snadněji podlehne i somatické chorobě. S lidskou psychikou jsou spojeny i další, spíše již sociální faktory jako je rodina, ve které člověk žije, zda správně funguje a jaké je její sociální postavení. Psychiku člověka též ovlivňují, kromě jeho nejbližších v rodině, též přátelé a uspokojení ze zaměstnání.
Pokud je vše výše uvedené v pořádku, člověk má i větší motivaci pečovat o své zdraví a žít zdravým životním stylem života.
Prevence onemocnění
Prevence onemocnění je primární, sekundární a terciární.
1.O primární prevenci hovoříme v době, kdy nemoc ještě nevznikla. Tato primární prevence se zaměřuje především na zdravý životní styl/např. absence kouření a alkoholu, zdravá výživa, dostatek aktivního pohybu/.
2. Sekundární prevence začíná při samotném zjištění onemocnění. Zde je důležitá správně určená diagnostika a následná správná a účinná léčba.
3. Terciární prevence nastává po skončení příznaků nemoci. Jde v ní hlavně o to, aby člověk zamezil nějakým případným následkům onemocnění, nebo je alespoň co nejvíce omezil.
Luboš Hora-Kladno
