Nejraději mám seriály od žel již dlouho zesnulého Jaroslava Dietla typu ,,Žena za pultem", ,,Nemocnice na kraji města", ,,Muž na radnici", ,,Synové a dcery Jakuba skláře", nebo ,,Nejmladší z rodu Hamrů". Nejsou to sice nějaká vyloženě umělecká díla, ale jistou hodnotu přece jen mají. Tedy aspoň tu morální. Takovou hodnotu ale dost postrádají současné seriály ať už ze zahraniční nebo naší produkce. Dost dobře nechápu, jak tolik lidí může sledovat s takovým zaujetím nekonečné seriály jako je ,,Ulice", nebo ,,Ordinace v růžové zahradě." Pro mě jsou to vyložené braky, které mají ke skutečnému umění nekonečně daleko. Když mám chvíli volna a potřebuji relaxovat, určitě si nepustím v televizi ,,Ulici", nebo ,,Ordinaci", ale raději třeba podesáté koukám na některý ze seriálů Jaroslava Dietla. Že některé pasáže znám už téměř zpaměti mi nevadí. Dají mi totiž i tak víc, než současné seriály i další současné pořady.
Luboš Hora-Kladno