– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Problematické otázky českých dějin část 10

1. 2. 2020

Jak to bylo s Tatary v Čechách ?

Tataři je nesprávné označení mongolských nájezdníků, kteří krátce před polovinou 13. století vtrhli do střední Evropy. Název Tataři začali používat Rusové, které nájezd mongolských sjednocených kmenů postihl mnohonásobně více než české země a označení Tatar je odvozené od slova ,,tartarus"-peklo-mělo symbolizovat trpké zkušenosti, které obyvatelé Ruska s nájezdníky měli./ Tataři byli navíc jedním z mnoha mongolských kmenů/. Dále se budu raději držet přesnějšího označení Mongolové.

Již na začátku 13. století začal upevňovat svou moc nad kočovnými mongolskými kmeny v Asii chán Temundžin. Ten byl posléze zvolen velkým chánem sjednocených kmenů a přijal titul Čingischán tj. nepřemožitelný vládce. Mongolská vojska byla opravdu pro většinu tehdejších států neporazitelným nepřítelem. Tvrdě ukázněné oddíly skvělých jezdců , vychovaných drsným pasteveckým životem k sebeovládání a odvaze pak vítězili v Evropě neobvyklou taktikou lehké a velmi pohyblivé jízdy i odlišnou strategií často používaných lstí i nečekaných /pro rytíře Evropy zákeřných/ přepadů. Mongolové záměrně pustošili a vyvražďovali dobytá území , aby hrůzou a strachem podlamovali odpor porobeného obyvatelstva. Pod Čingischánovým vedením dobyli Mongolové nejprve severní Čínu i Střední Asii s velkými obchodními středisky Bucharou a Samarkandem a došli až k řece Indu. Jiná mongolská vojska současně pronikla přes Kavkaz do jihoevropských stepí. Tam Mongolové v bitvě na řece Kalce/roku 1223/ porazili ruská vojska. Čingischánovi nástupci pak při svých taženích postupovali dále do nitra Evropy. Evropa nestačila na bleskový postup Mongolů reagovat. V prosinci 1240 padla metropole staroruského státu Kyjev a už v březnu následujícího roku se mongolské hordy pod vedením Čingischánova vnuka, jménem Bátú převalily přes vypleněný Krakov do Slezska. Poláci byli na hlavu poraženi u Lehnice a tak mohli Mongolové postoupit až na území českého státu, konkrétně do Slezska a na Moravu. Do samotných Čech však mongolské oddíly nepostupovaly, ale protáhly Moravou od severu k jihu a vtrhly do sousedního uherského státu, který za krátkou dobu zcela vyplenily. Proč se ale Mongolové nevypravili do Čech? Čechy v podstatě zachránil před mongolským nájezdem pro Mongoly nevyhovující členitý terén pohraničních hor. Asijští jezdci byli ze své domoviny zvyklí na rovinatý terén rozsáhlých asijských stepí a v horách a pahorkatinách nedokázali tak úspěšně válčit. Proto uspěli v převážně nížinatých zemích Polsku i Uhrách, ale do kopcovitých Čech se nakonec nevypravili a tak jen rychle protáhli moravskými úvaly. K výrazné bitvě mezi Mongoly a českým vojskem nedošlo. Uskutečnila se pouze málo významná šarvátka u Olomouce. Z té se pak zrodila hrdinská legenda o českém králi Václavovi I./ syn Přemysla Otakara I., vládl v letech 1230- 1253/ , který prý rozhodujícím vítězstvím nad Mongoly uchránil velkou část Evropy před zkázou. Z malé bezvýznamné šarvátky u Olomouce se tak postupem času stal tzv. ,,hostýnský zázrak". Ódy na hrdinství Václava I. jako zachránce křesťanů před Mongoly , básnicky vyšperkované v padělaných Rukopisech v 19. století /báseň ,,Jaroslav"/ jsou žel jen legendou. Přesto osobu krále příliš nesnižují. Václav I. svým způsobem hrdinou opravdu byl. Jako téměř jediný z evropských panovníků totiž dokázal reagovat na mongolské nebezpečí skutečnými činy. Místo panikaření se pokoušel mobilizovat evropské spojence, narychlo opevňoval strategicky důležité hrady, prostě jednal. Nic na tom nemění ani fakt, že na sklonku své vlády, kdy mongolské nebezpečí pominulo, začal zanedbávat své státnické úkoly natolik, až proti sobě popudil českou šlechtu i svého patnáctiletého syna Přemysla Otakara II. Ale o tom až v příští části.

Luboš Hora-Kladno