Opakuji se, v zápase nevyhrála lepší, ale šťastnější. Přitom tomu není tak dlouho, kdy se po brutálním útoku psychopata a těžkém zranění ruky vůbec pochybovalo o tom, zda bude Petra v tenisové kariéře pokračovat. A Petra to nejen dokázala, ale vrátila se i mezi absolutní světovou špičku. Spadnout téměř na dno a dokázat se vrátit na vrchol osobně považuji snad za největší umění v životě. A je úplně jedno v jakém oboru lidské činnosti. Když jsem finálový zápas Petry sledoval, nebyl jsem zrovna v ideálním psychickém stavu. Ale jejím bojovným výkonem jsem byl tak unešen, že mě to doslova ,,postavilo na nohy" Psychika šla nahoru o sto procent. I já se musím se životem rvát i v době, kdy se zrovna nedaří, jako Petra v tom finálovém zápase. Mohu prohrát, mohu dokonce pořád prohrávat, ale musím bojovat. Snad to může připadat někomu zvláštní, ale i taková událost může člověka doslova nakopnout. Proto musím napsat: ,,Děkuji Ti Petro, moc a moc Ti děkuji." Pro mě jsi opravdová ČESKÁ LVICE.
Luboš Hora-Kladno