Custer snad postupoval po pravém břehu řeky, ale jejím břehům se natolik vzdálil, že ztratil kontakt s Renem i Benteenem. Patrně se chtěl nepozorovaně přiblížit k indiánskému táboru a pak bleskově zaútočit. Jisté je, že se mu to nepodařilo. Byli to Indiáni, kteří ho objevili dřív, než dosáhl tábora a jako první zaútočili. Navíc zaútočili ve chvíli, kdy se američtí vojáci nacházeli ve vyloženě nevýhodném terénu. Custer se se svými kavaleristy sice ještě stačil vrátit ke břehům Little Big Hornu, ale na druhý břeh se už nedostal. Samotná bitva se odehrála na pravém úzkém říčním břehu, z jedné strany odděleném řekou, z té druhé pak dost srázným kopcovitým terénem. Pro americké vojáky naprosto nevýhodná strategická situace. Však také dobrým stratégem Custer nebyl nikdy.
Jak samotná bitva probíhala? Na to dokáží odpovědět jen tehdejší dohady po ní. Čelním nájezdem nejspíš indiánští jezdci rozdělili Custerovy vojáky na dvě části. Ty pak odděleně likvidovali. Poslední zbytky vojáků se nakonec uchýlily ke kruhové obraně opěšalí, chránění pouze hřbety svých padlých koní. Vojáci byli pobiti do posledního muže. A Custer? I když ho americká propaganda líčila a stále líčí jako hrdinu, který bojoval až do úplného konce a padl jako poslední z vojáků, není z řad přeživších Indiánů jediného svědka, který by tuto vymyšlenou legendu potvrdil. Naopak je docela možné že falešný hrdina Custer spáchal v bezvýchodné situaci sebevraždu. Svědčí o tom průstřel nalezené Custerovy lebky z těsné blízkosti.
Americká propaganda ale potřebuje své hrdiny a legendy o nich. Co na tom, že jsou falešné? George Armstrong Custer je i pro dnešní Američany hrdina, patřící třeba i do školních čítanek. Skutečný Custer byl ale jiný. Koho však zajímá dnes skutečnost?
,,Cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál.
Tam uprostřed svých vojáků leží i generál".
Těmito slovy končí poslední sloka písně ,,Tam kde leží Little Big Horn."
A stejně neslavně skončil falešný hrdina z amerických čítanek generál George Armstrong Custer.
Luboš Hora – Kladno
