Mnohem horší je další fáze jaterních onemocnění cirhóza. Tam už jaterní buňky nejsou nahrazovány tukem, ale vazivem. Při cirhóze již vrátit játra do původního stavu nelze. Jaterní cirhóza často končí smrtí postiženého, zvláště za situace, kdy například pije alkohol, nebo nedodržuje přísnou jaterní dietu. To je právě případ mého bývalého kamaráda. Ten, i když věděl, že trpí tímto závažným onemocněním, svá játra nijak nešetřil a v padesáti letech zemřel. Zažil jsem ale i extrémnější případ, kdy pacient, mimochodem výtečný vrcholový hokejista, zemřel na cirhózu dokonce v 39 letech. A jak se jaterní choroby poznají? Největším problémem je, že i těžce postižená játra v podstatě vůbec nebolí. Člověk zežloutne, má popelavě šedou barvu obličeje a výrazně mu zeslábnou nohy. Stav jater pochopitelně ukazují jaterní testy. Je to několik hodnot, které mají své číselné normy. Patrně nejdůležitější je hodnota tzv. bilirubinu, kde je horní hranicí číslo 17. Dalšími hodnotami jsou ALT,AST a GMT. Tady jsou si číselné hodnoty hodně podobné a především mnohem nižší V podstatě u všech tří se horní číselná hranice pohybuje kolem hodnoty 1,00. Podstatně spolehlivějším ukazatelem, než jsou krevní odběry a následné vyhodnocení jaterních testů je vyšetření jater ultrazvukem. Tím vůbec nejspolehlivějším vyšetřením je biopsie. Toto vyšetření spočívá v tom, že pacientovi se odebere jaterní vzorek napíchnutím a vytržením nepatrné části jater. Tento vzorek je pak zkoumán a spolehlivě se ukáže, v jakém stavu játra jsou.
Já sám jsem kromě řady odběrů a následných jaterních testů prodělal i vyšetření jater ultrazvukem. Poslední jaterní testy mi dělali v minulém roce. Byly zcela v pořádku. Už se ale pomalu chystám na testy nové. Játra si chci nechat pravidelně kontrolovat, protože nechci dopadnout jako můj výše zmíněný kamarád.
Text: Luboš Hora – Kladno
