Hradem vzniklým v této době byl například hrad ve Strakonicích. Byl vybudován mocným rodem Bavorů jako jeden z vůbec prvních šlechtických hradů. /hrady z hlediska majitele dělíme na královské a šlechtické/. Šlechtický hrad ve Strakonicích se spojil do svérázného celku s církevní institucí, konkrétně s johanitskou komendou.
/Tzv. komendy představovaly zvláštní typy hradů. Jednalo se o opevněná sídla která si stavěly rytířské řády-vedle Johanitů, též Templáři, Němečtí rytíři a Křižovníci s červenou hvězdou/. Strakonický hrad se tedy skládal ze dvou částí. Jednu část blatného objektu patřila rodu Bavorů druhá část Johanitům. Dalším ojedinělým hradem patrně též šlechtickým byla nedaleká Blatná. Ta však dnes funguje jako později přestavěný výstavný zámek. V jeho základech však archeologové odhalili části dřívějšího hradu. Několik hradů vzniklo na počátku 13. století v oblastech, které tehdy nebyly součástí českého státu. Jsou to hrady české jen vzhledem k území, na kterém se nyní nacházejí. Jedním z nich je jihočeský Landštejn, který zůstal v rakouských rukou až do nástupu vnuka prvního dědičného krále- Přemysla Otakara II. Dalším takovým hradem je hrad v Chebu, který dokonce vznikl jako německý již ve 12. století. K chebskému hradu byly službou vázáni někteří šlechtici. Ti si v blízkém okolí stavěli své hrady jako byl Vildštejn/dnes Skalná/, Seeberg/dnes Ostrogh/, Hazlov, Liebenstein/dnes Libá/ a Starý Kynšperk/dnes Starý Hroznatov/. Oblast dnešního Chebska nebyla na přelomu 12. a 13. století ještě součástí českého státu. Proto ty původní názvy hradů jsou německé.
Rozsáhlá stavební činnost na tehdy německém Chebsku ovlivnila bezesporu i sousední Čechy, především královského hradu Lokte. Za vlády Přemysla Otakara I./vládl do roku 1230/ byly patrně položeny základy i několika dalších hradů, jako například Jindřichova Hradce, nebo Zvíkova. Kromě výše zmíněných hradů se v prvních desetiletích 13. století objevují i tzv. hrady přechodného typu. Jedná se o objekty, které jsou jakousi kombinací starších hradišť a novějších klasických hradů. Typickým příkladem je Hlavačov poblíž Rakovníka, původně poměrně hodně rozsáhlý i významný objekt se dvěma předhradími. Byl původně tím, čím byl později známý hrad Křivoklát. Protože jeho vnitřní stavby byly z části ještě dřevěné/jako u hradišť/ brzy vyhořel a tím zcela zanikl. Ve 12. a v první třetině 13. století byly klasické hrady u nás ještě vzácné. Stále převládala hradiště. Už brzy tomu ale mělo být jinak.
Luboš Hora-Kladno
