Asi hodně lidí by na otázku v titulku mého článku odpovědělo: ,,Přece Kryštof Kolumbus". Řada z nich by možná znala i letopočet objevení nového kontinentu, tedy rok 1492. Historická skutečnost je ale jiná. Skutečný objevitel Ameriky zůstal téměř nepoznán a jeho objev ani nemá přesnou dataci. U nejsevernějších břehů Severní Ameriky přistáli již někdy kolem roku 1000, samozřejmě našeho letopočtu normanští Vikingové. Za skutečného objevitele se tedy považuje jejich mořeplavec Leif Eriksson. Zatímco jméno Kryštofa Kolumba je až notoricky známé, jméno Leifa Erikssona už zdaleka každý nezná, třebaže u břehů Nového světa přistál se svými Normany už zhruba 500 let před Kolumbem. Přitom tento mořeplavec ani nevěděl, kde vlastně přistál. Z poznání nehostinných severních břehů nového kontinentu zřejmě neměl ani radost,nebo dokonce sebeuspokojení z objevitelského skutku. Dostal se do Ameriky vlastně nerad a proti své vůli, náhodou zahnán bouřemi. Jeho objev téměř okamžitě upadl v zapomnění a to přineslo Kryštofu Kolumbovi o několik stovek let déle onu falešnou slávu. Přitom Kryštof Kolumbus při své první plavbě přes Atlantik ani u břehů samotného kontinentu nepřistál, ale pouze stanul na březích několika ostrovů v blízkosti amerického kontinentu. Tyto ostrovy se dnes nazývají Velké Antily, zatímco Kolumbus je kdysi nazval Západpindickým souostrovím v domnění, že jeho lodě přistály u západoindických břehů.
S objevením Nového světa, žel začala i pozdější silně nelidská kolonizace. Jejími obětmi byli samozřejmě domorodí Indiáni. Již na začátku 16 století začali Španělé a Portugalci mýtit s křestanským křížem v ruce dějiny celé jedné rasy.
Roku 1529 si Španělé s Portugalci rozdělili tzv.Zaragozskou smlouvou své úkoly. Rozdali si nově objevené území, moře kolem prohlásili za zakázaná pásma a téměř jakákoli lod jiného státu byla v těchto vodách potopena, nebo v lepším případě zabavena Stejně dopadly i posádky cizích lodí. Ty byly v horším případě popraveny, v lepším prodány do otroctví.
Rabování Španělů a Portugalců, krátce po objevení Nového světa neznalo mezí zvláště mezi domorodým obyvatelstvem, tedy Indiány. Přesvědčivě to dokzuje fakt, že na souostroví Velkých Antil žilo při jeho objevení kolem 1 milionu obyvatel. Po pouhých 50 letech španělské horlivosti v rámci šíření křestanství i civilizace jich zbyla sotva desetina.
Luboš Hora-Kladno