Jak je vidět z veršů Dalimilovy kroniky byl český kníže Břetislav I., historiky nazývaný často jako ,,český Achilles“/viz. Homérova ,,Iliada“ z antické literatury/ synem hlavních hrdinů první romance z počátků českých dějin Oldřicha a Boženy. I o tomto příběhu, z větší části historicky hodnověrném napsal divadelní hru dramatik z počátků českého obrození Václav Thám a též byl ve 20. století zfilmován, jen o něco dříve než Oldřich a Božena, někdy v 70. letech.
Břetislav I. Navázal ve věcech milostných na svého otce Oldřicha a to alespoň v tom smyslu, že i on se stal hrdinou nesmrtelného příběhu, dochovaného a bezpočtukrát vyprávěného v různých obměnách. Těžko lze dnes říci, co je skutečnost a co si přikrášlil náš první kronikář Kosmas, /i jeho následovníci/kterému bylo v době Břetislavova úmrtí v roce 1055 pouhých 10 let . V jednom je mezi Oldřichem a jeho synem Břetislavem I. ale zásadní rozdíl. Oldřichova manželka Božena byla prostá selka , tedy žena z lidu. Naopak Břetislavova žena Jitka byla urozenou německou šlechtičnou. Břetislav byl ještě za vlády svého otce s jeho svolením ustanoven správcem Moravy, patrně někdy koncem 20. let 11. století. A právě v této době se odehrála ona milostná romance mezi ním a urozenou šlechtičnou Jitkou. Kdo vlastně byla ta Jitka, budoucí Břetislavova manželka? V době , kdy ji Břetislav I. poznal byla teprve patnáctiletou krasavicí a zároveň urozenou německou šlechtičnou. Vychovávána byla ve svinibrodském klášteře v Bavorsku. Sice pobývala v klášteře, ale sama jeptiškou nebyla. Břetislav I. byl v této době, kdy se s ní poprvé setkal/kolem roku 1030/ již mocným správcem Moravy. Kdyby řádně požádal o její ruku, patrně by určitě pochodil. Zvolil prý však raději rytířštějšťí gesto, hodné muže kterému se brzy přezdívalo český Achilles. Krásnou Jitku ze střeženého svinibrodského kláštera prostě unesl. / Při únosu prý vlastním mečem přesekl ochranný řetěz klášterní brány a Jitku unesl na vlastním koni/. Tomu lze věřit jen s velkými výhradami. Nesporné však je, že se Jitka ze Svinibrodu o něco později stala nejen zákonitou manželkou českého Achilla, ale i jeho věrně milující celoživotní partnerkou. Svědčí o tom fakt, že mu povila hned 7 dětí, z toho 5 synů. O nástupce na knížecím stolci po Břetislavově smrti bylo tedy postaráno.
Luboš Hora-Kladno
