První vydání románu ,,Drákula" autora Brama Stokera vyšlo již v roce 1897. Od té doby vychází román, často v různých obměnách i jiných nepůvodních autorů znovu a znovu. Příběh odpudivého upíra sajícího svým obětem krev znají nejen miliony čtenářů i filmových a divadelních diváků z celého světa.
V původní Stokerově podobě cestuje hrabě Drákula z tehdy ještě neexistujícího Rumunska do Anglie, aby tam rozšířil upírský kult. Tento jeho plán je však nakonec zmařen, když se další z hrdinů původního románu mladý právnický elév Jonathan Harker spojí s doktorem Van Helsingem, holandským odborníkem na ,,vampyrismus". Van Helsing totiž ví, že upír nesnáší sluneční svit, česnek a znamení kříže i to, že upíra je možno usmrtit jedině tak, že se mu srdce probodne dřevěným kolíkem. Tolik Drákula ze Stokerova slavného románu. Původní román však vychází z bohaté a velmi rozšířené tradice víry v hrůzostrašné bytosti, jejichž původ sahá až k literaturám starověkých států Egypta a Řecka. Protože umírající člověk často slábne ztrátou krve, prostí lidé předpokládali, že pití krve naopak sílu obnovuje, nebo dokonce že krev živých dokáže vrátit mrtvé do života. Román ,,Drákula" je ovšem nejvíce poplatný lidovým pověrám zakořeněných na venkově dnešního Rumunska. Upír se podle tamějších legend dokáže přeměnit ve zvíře - vlka či netopýra.
Jaká je však skutečná podoba Stokerova hraběte Drákuly? Skutečně existující Drákula byl kníže z Valašska, hornatého území v rumunských Karpatech. Při křtu dostal jméno ,,Vlad", avšak na základě rodového znaku draka-rumunsky drácul-si vysloužil přezdívku Drákula. Toto slovo shodou okolností označuje také ďábla. Jako mladík se skutečný kníže Drákula dostal do tureckého zajetí. Tam poznal nesmírně bolestivý způsob popravy -naražením živého člověka na kůl. Kůl se posléze zasadí do země a oběť pomalu za strašné bolesti v agonii umírá.
Roku 1448 byl kníže z Valašska dosazen Turky na valašský trůn. Po dobytí Konstantinopole tureckým vojskem/roku 1453/ začal ve Valašsku svou zhruba čtyřletou krutovládu, inspirovanou Turky Jednou bez zjevné příčiny vyplenil spřátelené město a umučil snad 10 tisíc svých poddaných. Mnohé z nich právě naražením na kůl. Získal si tím další přízvisko-,,Tepes- ten který naráží na kůl". Roku 1460 dal v jednom transylvánském městě narazit na kůl asi 30 tisíc lidí. Byl skutečný Drákula pouhým sadistou, nebo svými krutými činy sledoval politický záměr? Patrně se jednalo o obojí. Drákula po jistou dobu úspěšně válčil s Turky, kteří v té době pronikali na Balkánský poloostrov a právě za boj s ,,nevěřícími" si získal slávu po celé křesťanské Evropě. Nakonec však skutečně existující kníže Drákula skončil špatně a neméně krutým způsobem. Turci ho nakonec porazili, zajali uťali hlavu a tu naloženou do medu poslali jako trofej svému sultánovi. Stalo se tak někdy v polovině 70. let 15. století. Knížeti Drákulovi bylo v té době údajně kolem 45 let a jeho tělo bez hlavy skončilo neznámo kde.
Luboš Hora-Kladno