Již roku 1348 se začíná stavět náš patrně nejznámější hrad Karlštejn. Původní stavba byla z mnoha důvodů zvláštní a její neobvyklá podoba vyplynula do značné míry z osobních přání královského stavebníka. Karlštejn byl navíc postaven na místě nevýhodném pro obranu. Některé okolní kopce ho totiž dost výrazně převyšují. Snad to vyplývá z jeho původní funkce. Karel si totiž nejprve nechal tento hrad stavět pro chvíle odpočinku a zbožného rozjímání. Postupně se však tato idea i náplň hradu změnily. Nakonec se stal schránkou pro české i říšské korunovační klenoty. Dnešní vzhled Karlštejna, který byl navíc během času několikrát přestavován, je výsledkem nepříliš šťastné restaurace z konce 19. století. Původní hrad vypadal dost odlišně. Dominantou hradu je mohutná velká obytná věž. Její zhruba šestimetrová silná čelní stěna bez jediného otvoru kryla ostatní stavby hradního jádra. Ty byly za velkou věží podélně seřazeny na skalních terasách. V nejspodnější části objektu je podkovovitá studniční věž, která měla chránit jediný vodní zdroj. Skutečnou studnu však hrad nikdy neměl a nahrazovala ji jen vodní cisterna, která musela být prokopanou štolou jednou za čas naplněna vodou z nedalekého potoka. To znamenalo největší slabinu při obraně hradu, která však zůstávala dlouho utajována.
Dalším významným Karlovým hradem byl šumavský Kašperk, nedaleko Kašperských Hor. Ten je skoro o 10 let mladší než Karlštejn a měl svou funkcí především přispívat k obraně šumavského pohraničí. Kašperk je typem hradu se dvěma velkými/v tomto případě oběma obytnými věžemi/. Mezi nimi je s věžemi srostlý hradní palác. Tento komplex tvoří hradní jádro. Kolem něho se do stran rozbíhá rozsáhlé předhradí.
Hodně podobný Kašperku je další Karlův hrad Karlskrone/česky Karlova koruna/, dnes známý více pod názvem Radyně. Byl založen začátkem 60. let 14. století na vysokém kopci jižně od Plzně. Hradní jádro bylo téměř stejné jako u Kašperku tj. srostlý palác se dvěma věžemi, z nichž jedna je ale půlokrouhlá. Protože skalnatý vrchol kopce neumožnoval stavbu hradby kolem celého jádra, je zde opevnění pouze ve formě nevelkého nádvoří před čtverhrannou věží.
Kašperk a Radyně představují vrchol snah o spojení původně samostatných staveb do jednoho celku, v tomto případě paláce a velkých věží. Zcela jiný je další Karlův hrad Karlshaus, dnes nazývaný Hrádek u Purkavce v jižních Čechách. Zde se patrně jedná naopak o vyloženě bezvěžový typ hradu, protože žádné pozůstatky nějaké větší věže archeologové nenašli. Celý hrad patrně tvořily jen obytné budovy. Na Moravě ještě nechal Karel postavit hrad Karlsburg známější dnes pod názvem Tepenec a poměrně hodně se věnoval přestavbě tehdy již dost zpustlého Vyšehradu v Praze. Několik dalších Karlových hradů se dnes nachází už mimo území České republiky.
Luboš Hora-Kladno
