V posledních dnech jsem neprožíval zrovna šťastné období. Mám problémy se zdravotním stavem svých rodičů. Otec má Alzeheimerovu chorobu a je v takovém stavu, že se již nedokáže sám o sebe postarat. Mamince, která se o něho především stará již byl přiznán příspěvek na péči. Ona má ale zase těžkou artrozu v kolenou a v posledních dnech se pohybovala i s pomocí hole jen s potížemi.Řada byla tedy na mě, jako jejich jediném dítěti. Bylo krátce před velikonocemi a tak jsem myl u rodičů všechna okna, nakupoval, pracoval na naší zahradě v zahrádkářské kolonii. Ani do Bohnic, kde pomáhám v tamějším Peer Klubu a je mi tam dobře jsem se proto nedostal. Moje nálada byla proto špatná až depresivní. K mým tradičním fobiím zbýval jen krůček. Bylo mi ale jasné, že teď, kdy rodiče potřebují pomoc, odpadnout prostě nemohu. Musel jsem však vyhledat pomoc svého ambulantního psychiatra MUDr. Petráčka. Byly ale zrovna velikonoční svátky a celé 4 dny volna, kdy lékaři normálně neordinují. Naštěstí pan doktor Petráček po celé toto období sloužil, jako žurnální lékař v léčebně v Sadské, kde bývám jinak hospitalizován. Moje rozhodování bylo rychlé. Zavolal jsem do Sadské a vyžádal si po telefonu pana doktora. Že jeho přístup k pacientům je vstřícný a vyloženě lidský, vím dávno. A nezklamal jsem se ani tentokrát. Po telefonickém rozhovoru mě MUDr. Petráček pozval do Sadské, třebaže normálně má svou psychiatrickou ambulanci v Rakovníku, kam z Kladna dojíždím.
O velikonoční neděli jsem se tedy vlakem vypravil do osmdesát kilometrů vzdálené Sadské. A pan doktor mě přijal/třebaže nemusel/ více než vlídně. Nejenže jsme spolu hovořili téměř 4 hodiny, on mi napsal léky, ale MUDr. Petráček mi dokonce doslova vnutil svůj oběd a jeho vlídná slova byla pro mě opravdovou psychickou vzpruhou.Hned mě napadlo: ,,Který jiný lékař by byl něčeho podobného schopen?" Žádného takového neznám. Já se v panu doktorovi Petráčkovi znovu nezklamal a navíc si znovu potvrdil, jak jsme si názorově blízcí. Už dlouho mám tendenci dělit lékaře na arogantní a lidské. Ti arogantní, přehnaně hrdí na svůj doktorský titul myslí hlavně na svou kariéru a finanční zisk. Ti lidští se snaží především pomáhat svým pacientům, aniž by z toho nějaký jiný zisk měli. Ke kterému typu lékařů MUDr. Petráček patří je z mého krátkého článku více než jasné. Ze Sadské jsem se vrátil domů na Kladno až večer, ale silně psychicky posílen. Upřímně Vám děkuji pane doktore Petráčku. Kéž by bylo co nejvíce takových lékařů, jako jste vy....
Luboš Hora - Kladno