– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

Zájem o studium cizích jazyků je velký. Ale co čeština.

14. 2. 2018

V současné době je studium cizích jazyků, zejména angličtiny v naší zemi již vyloženě módním trendem. Nic proti tomu, ale.... Čím dále tím více lidí si svým způsobem zároveň přestává uvědomovat k jakému národu a k jaké národnosti vlastně patří.

Týká se to především těch mladých. Znalost cizích jazyků, zvláště angličtiny umožnuje mladým lidem se mnohem lépe uplatnit v zaměstnání a ve společnosti vůbec. Svým způsobem je to v pořádku. Žádný Čech by však zároveň neměl zapomínat na to z jakého národa vyšel, jakým jazykem mluvili jeho předci ani na velikost historie našeho národa, na skvělé výsledky české kultury, české vědy i všeho toho, čeho příslušníci českého národa dosáhli. Díky svým zaměstnáním se pohybuji hodně mezi lidmi, prakticky všech věkových kategorií. Mohu tedy proto snad porovnávat i posuzovat. Sám se hodně zabývám historií našeho národa i historií jeho kultury. Dokonce přednáším českou historii pro zájemce navštěvující jistou kladenskou organizaci. Zaráží mě pak, především u těch mladých, jak chabé a ubohé jsou jejich znalosti z české historie. A to dokonce u lidí s vysokoškolským vzděláním. Ti hovoří sice poměrně dobře anglicky, případně i jinými, vesměs západními jazyky, ale historie našeho českého národa je jim jaksi cizí, stejně jako historie české kultury a všeho českého vůbec. Kdybych měl v tomto ohledu porovnat své vrstevníky a lidi starší než já s dnešními dvacátníky a třicátníky, měli by lidé a to i se základním vzděláním navrch i nad vysokoškoláky. Nějaké vlastenectví se dnes prostě nenosí. Hlavní a rozhodující je co nejúspěšnější zapojení do společnosti a žel i co největší finanční zisk. Je pak čemu se divit, že mladí lidé, sotva že dosáhli jistého vzdělání často odcházejí za zaměstnáním do západního zahraničí, především proto, že si tam přijdou na několikanásobně vyšší finanční zisk. Uvědomují si tito lidé vůbec, kde se narodili, uvědomují si že mají vůči národu, ve kterém vyrostli, který je vychoval i jim umožnil vzdělání nějaké povinnosti? Mají tito lidé vůbec svědomí, nebo je zaměnili za co nejpohodlnější život a co nejvyšší finanční zisk? Není to tak dlouho, co se v naší zemi povinně vyučovala ruština./To byl alespoň slovanský, tedy příbuzný jazyk/. Předtím to byla zase němčina/Ta v zámožných vrstvách byla prvořadá dokonce po několik století/.Dnes má jasný prim angličtina. Nevytlačí pak zase ona na velmi dlouhou dobu naši mateřskou řeč?

Luboš Hora-Kladno