Již přes 22 let mám plný invalidní důchod z důvodů psychiatrických.Moje diagnoza zní těžká až extrémní porucha osobnosti s fobickými stavy.Samozřejmě, že pravidelně užívám psychiatrické léky -konkrétně Rivotril, Asentru a na spaní Prothazin.Za důležitější než braní léků však považuji psychoterapii. Ta mi myslím pomáhá víc. V psychiatrii je nejčastější formou terapie tzv. arteterapie, což je její výtvarná forma. Nejedná se jen o malování obrázků, ale i o drobnou sochařskou činnost. Sám za sebe musím napsat, že arteterapie mi nevyhovuje vůbec a nic mi nepřináší. Je to hlavně tím, že k výtvarnému umění nemám žádný vztah, kreslit ani malovat vůbec neumím o drobné sochařské práci už ani nemluvě. Mojí psychoterapií je něco jiného. Mám vážný zájem o literaturu, historii, pěší turistiku, cykloturistiku, a sport. To je pro mě ta pravá psychoterapie. Proto také např literaturu budu od podzimu studovat již 11 rokem na Akademii volného času ve Slaném a už druhý dvouletý obor zase studuji na Universitě III. věku v Kladně.Zde jsem úspěšně absolvoval Obor ,,Regionální dějiny Kladenska a Slánska" a v současné době se zde věnuji oboru,,Významné osobnosti našich a světových dějin".Mám z obou Universit už docela slušnou sbírku čestných uznání." Proto to ale nedělám. Studium a vypracovávání závěrečných prací mě vyloženě baví,velmi rád čtu hlavně historickou literaturu faktu, ale třeba i klasické autory Mám už své oblíbence jako je K.H. Mácha, Viktor Hugo,nebo třeba M.J. Lermontov.
Ještě více mi z psychoterapeutického hlediska vyhovuje sport, Turistika a pohyb v přírodě, kterou vyloženě miluji a cítím se v ní nejlépe. Takovéto typy psychoterapií jsou pro mě tím pravým ořechovým. Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného,čímž především nechci nijak snižovat, nebo dokonce zatracovat výše uvedenou arteterapii, která mi třeba vůbec nic neříká.
Luboš Hora-Kladno