Znalci historie poznají z úryvku z první česky psané, navíc rýmované kroniky tzv. Dalimila o kom je řeč. Jedná se o druhého dědičného českého krále Václava I./vládl 1230-1253/. Z úryvku je zjevné že kronikář tzv. Dalimil neměl tohoto krále zrovna v oblibě. Proč? Tzv. Dalimil byl český vlastenec, silně protiněmecky zaměřený. A Václav I.? Pravý opak. Hodně přál Němcům, které zval do české země, aby si zde zakládali vlastní osady/tzv. vnější kolonizace země/. Tento král se vůbec zhlédl v německé módě, tehdy tzv. rytířské. Nejenže se více než vládě v Čechách věnoval lovu/viz úryvek z kroniky/, ale také pořádáním rytířských turnajů a co je nejdůležitější i zakládáním už klasických hradů, které dle tehdejší mody získávaly i německá jména/viz. koncovky jejich názvů ,,burg", nebo ,,štein"/.Právě v Německu i západní Evropě vůbec, vznikaly hrady podstatně dříve než v Čechách. Klasické středověké hrady si nechal stavět nejprve Václav I. sám pro svoji potřebu jako hrady královské. Ty je možno rozdělit do tří základních typů. S prvním z nich jsme se už setkali v předcházejícím díle mého seriálu jako s hradem přechodného typu. Václav I. si jako takový nechal postavit např. nevelký lovecký hrad Angerbach na Plzeňsku. Podobným typem byl původně i pohraniční Tachov, později mnohokrát přestavovaný v jiné typy. Kombinací hradiště s hradem byl i Týnec nad Sázavou. Hradů přechodného typu existovalo v Čechách velké množství. Přesto je jich více známo jen několik. Důvod? Tyto hrady se vzhledem ke svému valovému opevnění/typické pro starší hradiště/a většinou lehčím konstrukcím vnitřních staveb zachovaly většinou pouze v podobě terénních náznaků.
Druhým typem nejstarších královských hradů je typ s obvodovou zástavbou. Ten se stal základem dalšího vývoje hradních objektů. Tyto hrady jsou rozsáhlé, s množstvím staveb na obvodu, které jsou situované tak, že jedna, nebo více stěn tvoří součást obvodového opevnění. Hradu většinou dominuje velká věž v čele. Typickým příkladem je Křivoklát. Tento královský hrad se stavěl zhruba celých 50let a je dílem tří po sobě následujících českých králů Václava I, Přemysla Otakara II. a Václava II.
Již v době Václava I. vzniká v Čechách i třetí typ hradu-co se týče obranyschopnosti vysoce dokonalý a na tehdejší dobu téměř nedobytný- tzv. francouzský kastel. Jak již sám název napovídá, jde o typ cizí, který k nám byl dovezen. Z hlediska obranyschopnosti je oproti všem ostatním a to i později vzniklým hradům typem nejdokonalejším. Žel klasických francouzských kastelů se v Čechách postavilo skutečné minimum. Je to především hrad Týřov nad řekou Berounkou, který osobně já i můj profesor na Universitě Tomáš Durdík považujeme za skutečného krále českých hradů. Tento hrad, postavený z větší části už za Václava I., byl tak dokonale opevněn i položen na dokonalém velmi těžko přístupném místě, že se ho nikdo nikdy ani nepokusil dobývat. Přesto se během staletí měnil v rozvaliny díky neúprosnému působení zubu času. Druhým klasickým typem francouzského kastelu byl, oproti Týřovu mladší hrad/později přestavěný v dnešní výstavný zámek/Konopiště u města Benešova. Ten se sice ve druhé polovině 15. století podařilo dobýt českému králi Jiřímu z Poděbrad, ale až poté co se zcela vyhladovělá posádka po dvouletém obléhání sama dobrovolně vzdala.
Hrad Džbán na Rakovnicku je už spíše kombinací francouzského kastelu s typem hradu s obvodovou zástavbou, než samotným francouzským kastelem. Navíc i z něho zbyly jen poměrně skromné trosky.
Luboš Hora-Kladno
