V jejich touze po co nejvyšší mzdě je neodradila ani pandemie koronaviru, třebaže ve výše uvedených dvou zemích byla v tomto období nákaza podstatně vyšší. Samozřejmě byla by to jejich věc, kdyby se v zahraničí nakazili, ale to by nesměli zatáhnout nákazu k nám do Česka. Žel právě tohle se v období pandemie často stávalo a stává se v menší míře pořád. Když bylo někdy v dubnu letošního roku vyhlášeno zcela správné nařízení, že pendleři nesmějí přejíždět v cestě za zaměstnáním hranice denně, ale musí v Rakousku, či Německu zůstat nejméně tři týdny a po návratu do naší republiky zůstat povinně v karanténě, pendleři se okamžitě ostře ohrazovali.
Mysleli přitom na svou odpovědnost vůči nám, kteří do zahraničí za prací nejezdíme? Asi dost těžko. Mysleli přitom patrně na to jediné. Aby jim neušel finanční zisk, který za hranicemi mají. Zisk je totiž hlavním smyslem jejich života. A nějaká odpovědnost? Ta je i v takové době, která je silně ovlivněna koronavirem přece vedlejší. Nemám rád pendlery a aby nezůstalo jen u nich. Nemám rád Čechy, kteří pracují v zahraničí. V České republice zadarmo vystudovali, nebo se vyučili a teď zcela bezostyšně využívají svých znalostí v zahraničí a vydělávají tak na tom co se doma naučili. Zapomínají však na jedno. Zapomínají na ty, kteří na jejich studium platili krvavé daně. Ano je demokracie. Všichni se mohou svobodně rozhodnout, kde budou pracovat. S tím je třeba souhlasit. Je ale také demokratické že někteří lidé nejenže využívají plateb daňových poplatníků na jejich vzdělání a navíc nám do Česka ze zahraničí zavlékají koronavirovou nákazu?
Luboš Hora-Kladno
