Žel mnoho původních bergritových hradů bylo později přestavěno na zámky/např. Český Krumlov, Náchod, Frýdlant, Lemberk ad./ a jen z jejich základů lze vyčíst/někdy dost obtížně/ podobu původního hradu. O něco lépe to lze rozeznat u hradních zřícenin. Takovými zříceninami jsou například Valdek v brdských lesích, původně šlechtický později královský Žebrák v okrese Beroun, Krašov na skále nad řekou Berounkou.
Zvláštní skupinu představují hrady králových oblíbenců, kteří mohli využít svého postavení a zajistit si špičkovou stavební huť/dnes bychom řekli stavební firmu/, pracující i na stavbách samotného panovníka. Jejich hrady představovaly jakési miniatury královských hradů. Nejtypičtějším příkladem je vykopaná zřícenina hradu Vízmburku na Trutnovsku. Miniaturou královského hradu s obvodovou zástavbou i obytnou věží -donjonem je i zřícenina hradu v Říčanech u Prahy. Žel v Říčanech byly do prostoru původního hradu postaveny domky městečka a navíc na jejich výstavbu byla podstatná část zříceniny rozebrána. Přiblížit se rozlohou, výstavností i vybavením svých hradů samotnému králi si mohly dovolit pouze nejvýznamnější šlechtické rody. Jako vyloženě typické případy lze uvést pouze dva hrady v Čechách. Prvním je šlechtický hrad Příběnice u města Tábora, který si postavil patrně nejmocnější český šlechtický rod Vítkovců/později Rožmberků/. Druhým pak hrad Stará Dubá nad řekou Sázavou, který byl navíc hradbou spojen s podhradním městečkem zvaným Odranec. Toto spojení hradu s podhradím hradbou je v Čechách unikátní. Tento hrad si už podle jeho názvu postavil mocný rod pánů z Dubé.
U nás vzácnými typy hradů, které kopírují hradní typy z oblasti Podunají jsou například Choustník na Táborsku, nebo Klenová na Šumavě u Klatov. Zcela zvláštními typy jsou hrady, které zcela postrádají nějakou velkou věž/bergfrit, či donjon/ Jejich hlavním opevněním je vysoká obvodová hradba, ke které se zevnitř přikládají nižší obytné stavby.Takové hrady se nazývají bezvěžové. Příkladem jsou například ve východních Čechách Lanšperk nad Orlicí, nebo Pustohrad u Hořic. Záměrně ve svém seriálu vynechávám tzv. městské hrady/např.v Písku, nebo Kadani/, které byly obvykle součástí opevnění středověkých měst. Slavné i složité 13. století končí vlastně až na samém počátku století následujícího zavražděním posledního přemyslovského krále Václava III. roku 1306 v Olomouci. Po krátké době sporů o královský trůn nastává nová doba- Lucemburská a s ní i nové poměry v architektuře českých hradů.
Luboš Hora-Kladno
