Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Po stopách českých hradů 7. část

2. 3. 2020

Šlechtické hrady za posledních Přemyslovců

Klasické ryze české hrady vznikají na našem území zhruba od začátku 13. století. Hrad si /až na malé výjimky/ mohl do poloviny téhož století postavit pouze český král, případně tehdejší nejvyšší církevní hodnostář v zemi tj. biskup. V polovině 13. století se českým králem stává později velmi mocný Přemysl Otakar II. Ten pokračuje v dostavbě královských hradů založených jeho otcem Václavem I. i zakládá nové. Za jeho vlády si však začíná své hrady ve velké míře stavět i vysoká šlechta, jejíž význam i moc stále stoupají. Takové hrady jsou označovány jako hrady šlechtické. Ty bývají samozřejmě obvykle menší než hrady královské a výrazně u nich převažuje tzv. hrad bergfritového typu podle své hlavní tzv. bergfritové věže. Bergfritová věž má na rozdíl od obytného donjonu/Psal jsem o něm v předchozí části seriálu/ vyloženě obranný a útočištný charakter. Stojí obvykle v čele samotného hradního objektu v jeho nejohroženější části a teprve za ní se na více chráněném místě nachází hradní palác. Bergfritová věž neměla vchod ve své dolní přízemní části a byla přístupná pouze po můstku z hradního paláce zhruba ve střední části své výšky. V případě, že do hradu vnikl nepřítel, hledali jeho poslední obránci útočiště právě v bergfritu, kam se dostali po můstku z paláce, načež tento můstek strhli a nepřítel se nemohl nijak do bergritové věže dostat. Bergfritový typ je poměrně jednoduchým, ale z hlediska obrany i účinným typem hradu.

Žel mnoho původních bergritových hradů bylo později přestavěno na zámky/např. Český Krumlov, Náchod, Frýdlant, Lemberk ad./ a jen z jejich základů lze vyčíst/někdy dost obtížně/ podobu původního hradu. O něco lépe to lze rozeznat u hradních zřícenin. Takovými zříceninami jsou například Valdek v brdských lesích, původně šlechtický později královský Žebrák v okrese Beroun, Krašov na skále nad řekou Berounkou.

Zvláštní skupinu představují hrady králových oblíbenců, kteří mohli využít svého postavení a zajistit si špičkovou stavební huť/dnes bychom řekli stavební firmu/, pracující i na stavbách samotného panovníka. Jejich hrady představovaly jakési miniatury královských hradů. Nejtypičtějším příkladem je vykopaná zřícenina hradu Vízmburku na Trutnovsku. Miniaturou královského hradu s obvodovou zástavbou i obytnou věží -donjonem je i zřícenina hradu v Říčanech u Prahy. Žel v Říčanech byly do prostoru původního hradu postaveny domky městečka a navíc na jejich výstavbu byla podstatná část zříceniny rozebrána. Přiblížit se rozlohou, výstavností i vybavením svých hradů samotnému králi si mohly dovolit pouze nejvýznamnější šlechtické rody. Jako vyloženě typické případy lze uvést pouze dva hrady v Čechách. Prvním je šlechtický hrad Příběnice u města Tábora, který si postavil patrně nejmocnější český šlechtický rod Vítkovců/později Rožmberků/. Druhým pak hrad Stará Dubá nad řekou Sázavou, který byl navíc hradbou spojen s podhradním městečkem zvaným Odranec. Toto spojení hradu s podhradím hradbou je v Čechách unikátní. Tento hrad si už podle jeho názvu postavil mocný rod pánů z Dubé.

U nás vzácnými typy hradů, které kopírují hradní typy z oblasti Podunají jsou například Choustník na Táborsku, nebo Klenová na Šumavě u Klatov. Zcela zvláštními typy jsou hrady, které zcela postrádají nějakou velkou věž/bergfrit, či donjon/ Jejich hlavním opevněním je vysoká obvodová hradba, ke které se zevnitř přikládají nižší obytné stavby.Takové hrady se nazývají bezvěžové. Příkladem jsou například ve východních Čechách Lanšperk nad Orlicí, nebo Pustohrad u Hořic. Záměrně ve svém seriálu vynechávám tzv. městské hrady/např.v Písku, nebo Kadani/, které byly obvykle součástí opevnění středověkých měst. Slavné i složité 13. století končí vlastně až na samém počátku století následujícího zavražděním posledního přemyslovského krále Václava III. roku 1306 v Olomouci. Po krátké době sporů o královský trůn nastává nová doba- Lucemburská a s ní i nové poměry v architektuře českých hradů.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 1766x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 2215x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 1649x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 1609x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 1546x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 1653x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 1495x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 1681x, 19.4.2017
O rodiče se musím postarat 1616x, 22.6.2017
Kouření z jiného pohledu 1550x, 11.7.2017
Musím vydržet 1549x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 1329x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 1392x, 27.7.2017
Kdo se stále vzdělává... 1274x, 27.7.2017
Můj názor na bezdomovce 1652x, 2.8.2017
Z deprese do deprese 1323x, 2.8.2017
Zubní protézy 2527x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 2635x, 5.9.2017
Marku a Kamile: ,,Díky“ 1191x, 5.9.2017
Můj názor na alkoholiky 2068x, 1.11.2017
Nevzdávej se 1165x, 1.11.2017
Gaučáci 1227x, 8.12.2017
Bolesti a tíseň na prsou 5818x, 4.1.2018
Bolesti dolních končetin 13742x, 4.1.2018
Silvestr v Sadské 1117x, 4.1.2018
Horečka a její příčiny 2896x, 14.2.2018
Nestydatě drahé knihy 1029x, 14.2.2018
Nadměrná chuť k jídlu 1384x, 14.2.2018
Chrapot, nebo ztráta hlasu 2004x, 5.3.2018
Dezorientace a zmatenost 5047x, 5.3.2018
Bolesti v zátylku 18042x, 5.3.2018
Bolesti v zádech 952x, 5.3.2018
Bolesti v ramenou 1075x, 5.3.2018
Bolesti v krku 937x, 5.3.2018
Josef Bedrna 1019x, 5.3.2018
Jsem věřící, ale... 1054x, 2.4.2018
Kulhání 1001x, 2.4.2018
Mdloby, nebo bezvědomí 958x, 2.4.2018
Nemám rád úředníky 935x, 2.4.2018
Ponížení a uražení 1147x, 2.4.2018
Jsem epileptik nebo ne? 1021x, 27.5.2018
Na zahradu jsem teď sám 805x, 27.5.2018
ŽÍZEN, SILNÁ 815x, 27.5.2018
Zácpa 987x, 27.5.2018
Výchovný význam her 926x, 19.6.2018
Jsem věřící marxista 968x, 19.6.2018
Budeš mi chybět Andreji 899x, 20.7.2018
Proč nemám rád motoristy 818x, 20.7.2018
Odkojen Foglarem 696x, 20.7.2018
Boj se zahradou skončil 780x, 14.8.2018
Je sebevražda řešením? 761x, 14.8.2018
Jsem známý bordelář 1017x, 18.8.2018
Velké rozdíly ve mzdách 652x, 30.9.2018
Seriál o romantismu-1.díl 766x, 1.12.2018
Jak jsem trávil vánoce 730x, 2.1.2019
Seriál o romantismu 3 941x, 1.2.2019
Pokora, nebo vzdor? 592x, 1.4.2019
Seriál o romantismu 4 895x, 1.4.2019
Studenti včera a dnes 577x, 3.5.2019
Turistika a tutistika 552x, 3.5.2019
Proč vlastně běhám? 532x, 1.6.2019
Seriál o romantismu 5 764x, 1.6.2019
Vyhlazení Lidic 589x, 1.6.2019
Mé postřehy ze Sadské 566x, 1.7.2019
Seriál o romantismu 7 827x, 1.7.2019
Jak to bylo s tabákem 511x, 4.9.2019
Mámu nikdy neopustím 503x, 4.9.2019
O našich kronikářích 549x, 4.9.2019
Jak to bylo v srpnu 1968 612x, 4.9.2019
Seriál o romantismu 8 789x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 9 783x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 10 519x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 11 456x, 1.11.2019
Jako kníže Rohan 534x, 1.12.2019
Seriál o romantismu 12 442x, 1.12.2019
Olinko, díky 478x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 13 514x, 1.1.2020
Zmatek na železnici 495x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 14 495x, 1.2.2020
Únorové dny roku 1948 587x, 1.2.2020
Dvě knihy o toxikomanech 598x, 2.3.2020
Seriál o romantismu 15 521x, 2.3.2020
Já a koronavirus 499x, 11.4.2020
Letošní velikonoce 534x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? část 1. 714x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? Část 2 682x, 11.4.2020
Existoval Drákula? 495x, 1.5.2020
Když v ráji pršelo 558x, 1.5.2020
Mé výlety na Jinčov 505x, 1.5.2020
Můj postoj ke koronaviru 524x, 1.5.2020
Můj názor na pendlery 503x, 1.6.2020
Rouška 759x, 1.6.2020

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |