Historicky věrohodného o něm nevíme téměř nic. Vlastně jediný hodnověrný doklad jeho existence je spojen s rokem 929. K tomuto letopočtu udává německý kronikář Widukind krátkou zprávu ve své kronice, že toho roku se Václav stal poplatným a zčásti i poddaným německého krále Jindřicha Ptáčníka. V čem poplatnost spočívala? Václav musel odvádět Ptáčníkovi každoročně pevný poplatek 120 bílých ,,ušlechtilých" volů a 300 hřiven stříbra./1 hřivna byla asi čtvrt dnešního kilogramu/.To jsou jediné historicky hodnověrné zprávy o existenci svatého Václava. Trochu málo na patrona české země, nemyslíte?
O světcích se ale psaly i legendy. O svatém Václavu byly napsány hned čtyři. Dvě v latině a dvě ve staroslověnštině. Nejznámější je latinsky psaná tzv. Kristianova legenda. Z legend bychom se o našem nejznámějším světci dozvěděli tolik údajů, že by to vydalo na celé romány. Je otázkou do jaké míry je možno jim věřit. Psali je jediní tehdejší gramotní vzdělanci, totiž klášterní mniši. A každý církevní hodnostář se snaží světce co nejvíce zveličit. A tak se z legend dozvídáme věci až neuvěřitelné. Svatý Václav byl prý doslova ideálem člověka. Byl zbožný, pokorný, vzdělaný i statečný zároveň. Kácel šibenice a propouštěl vězně. Sám lisoval mešní víno, které se používalo při bohoslužbách jako krev páně. Sám pekl hostie, které nahrazovaly tělo páně. Pilně se vzdělával v latinském jazyce. Téměř ustavičně se modlil. Poctivě zachovával všechny půsty.Nikomu neubližoval. Každému pomáhal a především těm nejubožejším. To všechno je sice jistě velmi hezké a ušlechtilé, ale jsou to vlastnosti spíše mnicha, než knížete, který v drsné době středověku musí především vládnout. A často žel tvrdou rukou. Obstál by Václav s takovým postojem k životu v drsné době? A přitom byl českým knížetem a vládcem bezmála 15 let. Vládl údajně v letech 923-935./Tomuto údaji už se dá celkem věřit,/
Ale s takovýmto životním stylem tak dlouho. Tomu se už příliš věřit nedá. Nebyl kníže Václav přece jen trochu jiný, než jak ho líčí legendy? Dalším problémem těch čtyř výše uvedených legend je, že každá z nich popisuje jeho zázračně ušlechtilý život trochu jinak, podává jiné údaje z jeho života a někdy si i legendy vyloženě protiřečí.
Václav byl dne 28. září roku 935 v pondělí den po svátku svatého Kosmy a Damiána zavražděn v sídle svého bratra Boleslava ve Staré Boleslavi. Po nedělním kvasu na počest narození Boleslavova syna, který se snad jmenoval Strachkvas, kráčel druhého dne ráno do kostela na jitřní bohoslužbu. Venku potkal svého bratra. Ten se na něj náhle vrhl s mečem v ruce. Silnější Václav mu ho vytrhl z ruky a bratra povalil na zem. Z povzdálí vše sledovali Boleslavovy služebníci. Okamžitě spěchali svému pánu na pomoc.Václav viděl, že by přesile tří, nebo dokonce čtyř mužů/v počtu útočníků se legendy neshodují/neodolal a dal se na útěk směrem ke kostelu. Ve vratech chrámu ho však útočníci dostihly a nějakou chladnou zbraní zavraždily.
Tolik údaje z legend. Dá se jim věřit? Náboženský fanatik jim jistě uvěří. Alek člověk střízlivého úsudku? A může to být i věřící jim má věřit také?
Luboš Hora-Kladno
