Otázky pro MUDr. Marka Ullrycha
1.Ve stomatologii si celou řadu zdravotních zákroků musí pacient hradit ze svého. To přináší nemalé problémy zejména těm sociálně slabším. Proč podle Vás se do jejich hrazení více nezapojují zdravotní pojišťovny?
Myslím si, že ze dvou důvodů. V minulých letech zdravotní pojišťovny výrazně upřednostňovaly pod tlakem politiků (kteří se chtějí zalíbit svým voličům...) financování nemocnic na úkor ambulantní péče (to se netýká jen stomatologie, ale i praktických lékařů, pediatrů, gynekologů, psychiatrů apod.). Lidé u nás mají představu, že i v malém městě musí být plně vybavená nemocnice, kde se bude možné léčit i s nejvážnějšími zdravotními problémy. Vzpomeňte si na pravidelně se opakující zprávy o tom, jak jsou lidé zděšeni, že v jejich městě s 10 tis. obyvateli se má zrušit nemocnice (i když mají např. 25 km do velkého města s velkou nemocnicí...). Tenhle systém je drahý a nikde na světě se nedá ufinancovat. Řešením je posílení ambulantní sféry a tzv. jednodenní péče.
Druhým důvodem je prostě to, že ať se to někomu líbí nebo ne, tak naprosté většině problémů se zuby se dá předcházet správným čištěním zubů a včasnou prevencí. Pokud chcete ušetřit peníze za zubní ošetření, starejte se již od mládí perfektně o své zuby. Choďte pravidelně k dentální hygienistce a na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři. A pokud už jste to propásli sami u sebe, veďte k tomu alespoň své děti! Zdravotní pojišťovny musí v první řadě hradit péči, kdy jde opravdu o život. Bez zubů můžete žít... Je potřeba, aby pojišťovny hradily základní výkony v okamžiku, kdy jde o zdraví nebo život pacienta - extrakce zubu, incize abscesu, ošetření zlomené čelisti apod. A to také dělají. Ostatní by už mělo být ponecháno na vlastní odpovědnosti každého člověka. Ušetřené peníze by se mohly použít na kvalitní ošetření těch, kteří za sebe ještě plně nezodpovídají - tedy dětí.
2.Samostatnou kapitolou jsou zubní plomby. Jedny pojišťovny hradí, jiné ne. Proč?
Viz výše. Pojišťovny nemají peníze na kvalitní výplně. A i kdyby měly, bylo by to nespravedlivé vůči lidem, kteří se o své zuby vzorně starají. Já bych třeba nechtěl, aby se mé peníze, které odvádím do zdravotního pojištění, používaly na ošetřování zubů u lidí, kteří na prevenci kašlou. Chci, aby se za ty peníze špičkově ošetřovaly vážně nemocné děti, lidé s vážným postižením srdce nebo rakovinou. Myslím, že co se týká výplní, měla by pojišťovna být schopna zaplatit např. kvalitní provizorní výplň, která vydrží např. rok a pacient má možnost si našetřit na definitivní ošetření. Takže o zub nepřijde proto, že právě teď nemá peníze na ošetření, ale také z něj nebude sejmuta jeho odpovědnost za problém, který si způsobil špatnou hygienou.
3.Jak je to vlastně s amalgámovými plombami? Je prý více druhů takových plomb. Mohl byste to laikům více přiblížit.
Amalgám je buď nedózovaný nebo dózovaný (v kapslích). Nedózovaný amalgám se ručně dávkuje a míchá z amalgámového prášku a rtuti. Je to zastaralé, nebezpečné (zejména pro zdravotníky), nekvalitní a od r. 2019 to bude v EU zakázané. Zatím pouze tento typ amalgámu hradí zdravotní pojišťovna. Amalgám v kapslích je přesně nadávkovaný, připravuje se ve speciálním přístroji, který ho promíchá, je kvalitnější. I od tohoto materiálu se z mnoha důvodu upouští a bude v EU zakázaný myslím od r. 2030. U dětí a těhotných a kojících žen se žádný amalgám nesmí používat už od příštího roku. V řadě zemí se už vůbec práce s amalgámem nevyučuje na lékařských fakultách.
4. A jak je to s úhradou za zubní protézy? Vím, že jsou částečné v případě, že pacientovi ještě nějaké zuby zbývají a úplné pokud je pacient zcela bez zubů...
Záleží na typu protézy, některé jsou plně hrazeny ze ZP a některé částečně. U těch protéz, které jsou hrazeny částečně zaplatí část ZP a zbývající částku do skutečné ceny zaplatí pacient. Cena se může u různých lékařů lišit a je závislá na konkrétních provozních nákladech (na jejich základě lékař podle přesných pravidel určuje ceny ve své praxi). Problém je v tom, že u plně hrazených protéz je úhrada ze strany pojišťoven tak nízká, že nepokryje náklady na jejich zhotovení a lékař by při jejich zhotovení prodělával. Pojišťovny tak přenáší neschopnost svou i neschopnost politiků vysvětlit lidem nevyhovující stav věci na lékaře. Ideální by bylo, aby všechny protézy byly částečně hrazené. Pacient by přesně věděl, kolik a jak často mu pojišťovna za protézu zaplatí a svobodně by si vybral zubního lékaře, kde by se doplatky pohybovaly v takové výši, které si může dovolit. Pokud by ani na tyto doplatky objektivně neměl (invalidní důchodce apod.), neměl by to řešit zdravotní systém, ale systém sociální - takový člověk by měl mít možnost chybějící finance získat např. od sociální služby.
5.Pokud se nepletu za úplné protézy se ještě poměrně nedávno neplatilo. Slyšel jsem, že v současné době si i za ně musí pacient aspoň zčásti připlácet. Jak je to vlastně?
Myslím, že jsem dostatečně odpověděl u předchozí otázky.
Luboš Hora-Kladno
