– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

Na historii se dívám z třídního hlediska. Je to tak správné?

4. 9. 2019

Historii jsem vystudoval na Universitě. Dokonce jsem ji sám přednášel v jisté organizaci seniorkám, mezi kterými převažovaly bývalé učitelky dějepisu ze základních škol. Jako novinář jsem napsal větší množství článků, týkající se historie. Z těchto důvodů mám snad trochu právo se k této problematice vyjádřit. Osobně se na historii dívám z třídního hlediska. To se po listopadu devětaosmdesátého roku zrovna ,,nenosí". Ale to můj osobní pohled nemůže změnit. ,,Dějiny lidské společnosti jsou dějinami třídních bojů." Pokud nevíte, s kým je tento výrok spojený, pak musím napsat, že s Karlem Marxem.

Podle mého názoru se lidská společnost vždy dělila na dvě protikladné společenské třídy-utlačovatele a utlačované. V otrokářské společnosti to byli otrokáři a otroci, ve feudalismu feudálové a poddaní, v kapitalismu kapitalisté a proletáři. Třídní protiklady měl odstranit socialistický společenský řád. žel se tak nestalo. Naopak utlačovatele představovali komunističtí vysocí funkcionáři a utlačované nestraníci, případně lidé protikomunisticky zaměření. Samozřejmě že můj názor je hodně zjednodušený. V každém společenském systému byla masa lidí, které lze těžko zařadit do jedné ze dvou protikladných společenských tříd. Na druhé straně podporuje moje názory jeden ze tří zákonů dialektiky, jejichž tvůrcem byl německý filozof 19. století Hegel. Jedná se o zákon ,,Jednoty a boje protikladů". Osobně jsem se vždy řadil mezi utlačované. Už z důvodu, že část svého života jsem prožil v socialismu a nikdy jsem nebyl ve straně. A jakých osobností si v dějinách považuji nejvíce? Vždy takových, kteří se postavili na stranu utlačovaných proti utlačovatelům. V otrokářské společnosti to byl především Spartakus, ve feudální třeba Francouz Jacques Bonhomme, Angličané John Ball a Watt Tylor, Rus Stěnka Razin, z Čechů pak Jan Hus, Jan Žižka, nebo Prokop Holý. V kapitalistické společnosti bych vedle Karla Marxe a Bedřicha Engelse vzpomněl především původně argentinského lékaře Ernesta Che Guevaru. Z uvedených jmen přitom některé osobnosti mohli žít sami v blahobytu a místo toho se velmi riskantně postavili za utlačované. Osobností, které aktivně stáli na straně utlačovaných proti utlačovatelům by se jistě našli minimálně desetitisíce. Mohl jsem žel uvést jen ty nejznámější. Z vlastních studií, ale i z vlastních životních zkušeností se na lidské dějiny budu vždy dívat z třídního hlediska. Je to tak správné? To rozhodně netvrdím, ale myslím si, že ve společnosti, která si tak ráda nechá říkat demokratická, mohu svobodně vyjádřit svůj názor.

Luboš Hora-Kladno