Zahrada už byla silně zaplevelená a hrozilo, že mi ji seberou i s chatičkou bez náhrady. Proto jsem se ji snažil za každou cenu prodat. Vzal jsem si kvůli tomu i dovolenou. Zpočátku měl zájem pouze jistý ,,hochštapler", který by ji patrně rád levně koupil a pak obratem za mnohem vyšší cenu prodal. Už jsem byl zoufalý. Na solidního kupce jsem nemohl narazit. V kritické situaci mi pomohli zejména dva lidé. Jednak můj šéf z ,,Dobrého místa" Jožka Gabriel, který mi dovolenou o něco prodloužil jednak bývalý předseda zahrádkářské organizace, který mi sehnal solidní kupce. Vše se vyřešilo během pár dnů.
Dnes už je zahrada prodána. Sice jsem na prodeji oproti koupi stejně prodělal, ale na zahradu už muset nebudu. V poslední době jsem si tam připadal, jako pes uvázaný u boudy. Teď se konečně budu moci věnovat svým oblíbeným Bohnicím s perfektním kolektivem spoluzaměstnancům i pacientům. Moje místo je tady. Navíc si myslím, že věnovat se nemocným je cennější a prospěšnější, než se hrabat v hlíně.....
Luboš Hora-Kladno
