Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

Můj letošní kritický srpen - část 4

9. 9. 2019

Na neklidovém oddělení

Neklidové oddělení má neoficiálně být v beřkovické nemocnici tím pro pacienty nejtěžším. Já osobně se na něm kupodivu cítil lépe než o několik dní později na klasickém příjmovém oddělení. První, koho jsem z pacientů na neklidu potkal byl můj bývalý klient z bohnického Peer-klubu. Třebaže byl už pozdní večer a většina pacientů už spala, bloumal po chodbě a povídal si pro sebe. Přitom ale nebyl nijak mimo a hned mě poznal. Já jeho jen mlhavě. To ustavičné popocházení po nemocniční chodbě a mluvení k sobě samému k němu tak nějak patřilo a trvalo po celý ten týden, který jsem na neklidovém oddělení prožil. Na mě to ale působilo spíše pozitivně a uklidňovalo mě to. Však také tenhle pacient, kterého jsem neoslovil jinak, než Péťo/Příjmení jsem se od něj nedozvěděl/, patřil na pavilonu 2B/oficiální označení neklidového oddělení/, patřil na neklidu k mým nejoblíbenějším.

Druhý den byla neděle a já měl možnost poznat zbytek pacientů i se pomalu zapracovávat do režimu neklidového oddělení. Ten byl dost jednoduchý. Ustavičně se uklízelo a to i několikrát denně. Často se dělaly takzvané generální úklidy. Ty spočívaly v tom, že se vystěhoval nábytek/většinou jen židle, případně stoly/ a čistily se hadrem všechny stěny v místnosti, které byly vesměs pokryty umyvatelným latexem. Teprve pak se vytřela podlaha a když uschla, nábytek se nastěhoval zpátky. Úklidy mi nijak nevadily. Aspoň utíkal čas rychleji. Číst na dvojce-béčku nebylo co. Televize tam sice byla, ale tu jsem nesledoval vůbec. Jednak mě pořady nebavily a navíc jsem se nemohl soustředit. Co se týče pacientů, tak ač se jednalo o neklidové oddělení, žádný výraznější neklid jsem na dvojce za ten večer neřešil.. První byl věkově můj vrstevník a navíc pocházel z našeho regionu, konkrétně ze Slaného. Zajímavější byl však ten druhý, jménem také Péťa/nebyl to ale ten bývalý klient z Peer-klubu/. Tenhle Péťa i když už překročil čtyřicítku věku, stále se česal na ,,pankáče" a někdy na mě působil jako přestárlé dítě. Kromě toho ustavičně u sebe nosil část bible, konkrétně celý Nový zákon a často a rád mluvil o Bohu, třebaže se ani neuměl modlit a třeba desatero Božích přikázání jsem mu musel napsat na papír, aby byl aspoň trochu v obraze. Pak si vyžebral u staničního ošetřovatele sešit a propisku a zkoušel psát verše. Zpočátku neměly hlavu ani patu, navíc množství pravopisných chyb. Později u některých jednotlivých veršů aspoň dosáhl nepatrného výsledku.

Nejoblíbenějším místem pro pacienty byla kuřárna. Problém byl ale v tom, že všichni cigarety balili a na oddělení byl až chronický nedostatek tabáku i papírků. A mě zase se vrátila doba starých časů před 15 lety a dříve. Zase se vybíraly vajgly z popelníků, ty se rozdělávaly a z takhle získaného tabáku se balily cigarety nové. Musím přiznat, že tohle jsem dělal na neklidu i já. Naštěstí umím ručně balit. A právě tady mi nejvíc pomohl ,,pankáč" Péťa. Na kuřárně trávil snad celý den a tabák z vajglů sháněl nejen pro sebe, ale i pro mě. Papírky vždycky někde vyžebral a i o ty se se mnou dělil vyloženě stylem půl na půl. Krátce po mě přivezli na dvojku pacienta z Kralup nad Vltavou. Za krátký čas jsme byli kamarádi. Jmenoval se Martin a bylo mu také něco málo přes čtyřicet. Po týdnu na neklidu jsme se společně stěhovali na klasické příjmové oddělení. Tam naše kamarádství vyvrcholilo. Seděli jsme na jídelně spolu sami dva u jednoho stolu a bavili se hlavně mezi sebou. Protože mě přivezli do Beřkovic úplně beze všeho, včetně jakýchkoli hygienických potřeb, navíc v potrhaném oblečení neměl jsem to zrovna lehké. Tady mi zase hodně pomohl Martin. Na návštěvy za ním obden jezdila sestra. Samozřejmě mu vozila potřebné věci. Právě přes ni jsem takto od ní získal aspoň kartáček a zubní pastu. Když jsem později z Beřkovic odcházel a Martin ještě na příjmovém oddělení, kam nás ve stejný den přeložili zůstal, daroval mi na cestu dvě čistá trička, abych necestoval domů vlakem v potrhaném a zašpiněném oblečení. S Martinem jsme si domluvili setkání v Kralupech až nás propustí. Zatím nevím jestli je tenhle pacient ještě v Beřkovicích, nebo už doma.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 1936x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 2387x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 1826x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 1769x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 1718x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 1829x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 1674x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 1864x, 19.4.2017
O rodiče se musím postarat 1787x, 22.6.2017
Kouření z jiného pohledu 1733x, 11.7.2017
Musím vydržet 1735x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 1501x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 1569x, 27.7.2017
Kdo se stále vzdělává... 1444x, 27.7.2017
Můj názor na bezdomovce 1826x, 2.8.2017
Z deprese do deprese 1493x, 2.8.2017
Zubní protézy 2712x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 2811x, 5.9.2017
Marku a Kamile: ,,Díky“ 1370x, 5.9.2017
Můj názor na alkoholiky 2244x, 1.11.2017
Nevzdávej se 1333x, 1.11.2017
Gaučáci 1410x, 8.12.2017
Bolesti a tíseň na prsou 6023x, 4.1.2018
Bolesti dolních končetin 13920x, 4.1.2018
Silvestr v Sadské 1310x, 4.1.2018
Horečka a její příčiny 3066x, 14.2.2018
Nestydatě drahé knihy 1200x, 14.2.2018
Nadměrná chuť k jídlu 1556x, 14.2.2018
Chrapot, nebo ztráta hlasu 2187x, 5.3.2018
Dezorientace a zmatenost 5244x, 5.3.2018
Bolesti v zátylku 18236x, 5.3.2018
Bolesti v zádech 1090x, 5.3.2018
Bolesti v ramenou 1221x, 5.3.2018
Bolesti v krku 1094x, 5.3.2018
Josef Bedrna 1192x, 5.3.2018
Jsem věřící, ale... 1216x, 2.4.2018
Kulhání 1122x, 2.4.2018
Mdloby, nebo bezvědomí 1122x, 2.4.2018
Nemám rád úředníky 1121x, 2.4.2018
Ponížení a uražení 1290x, 2.4.2018
Jsem epileptik nebo ne? 1200x, 27.5.2018
Na zahradu jsem teď sám 979x, 27.5.2018
ŽÍZEN, SILNÁ 992x, 27.5.2018
Zácpa 1138x, 27.5.2018
Výchovný význam her 1098x, 19.6.2018
Jsem věřící marxista 1132x, 19.6.2018
Budeš mi chybět Andreji 1072x, 20.7.2018
Proč nemám rád motoristy 967x, 20.7.2018
Odkojen Foglarem 852x, 20.7.2018
Boj se zahradou skončil 930x, 14.8.2018
Je sebevražda řešením? 923x, 14.8.2018
Jsem známý bordelář 1189x, 18.8.2018
Velké rozdíly ve mzdách 821x, 30.9.2018
Seriál o romantismu-1.díl 942x, 1.12.2018
Jak jsem trávil vánoce 907x, 2.1.2019
Seriál o romantismu 3 1111x, 1.2.2019
Pokora, nebo vzdor? 759x, 1.4.2019
Seriál o romantismu 4 1062x, 1.4.2019
Studenti včera a dnes 737x, 3.5.2019
Turistika a tutistika 724x, 3.5.2019
Proč vlastně běhám? 718x, 1.6.2019
Seriál o romantismu 5 936x, 1.6.2019
Vyhlazení Lidic 754x, 1.6.2019
Mé postřehy ze Sadské 745x, 1.7.2019
Seriál o romantismu 7 991x, 1.7.2019
Jak to bylo s tabákem 664x, 4.9.2019
Mámu nikdy neopustím 671x, 4.9.2019
O našich kronikářích 716x, 4.9.2019
Jak to bylo v srpnu 1968 777x, 4.9.2019
Seriál o romantismu 8 961x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 9 950x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 10 687x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 11 626x, 1.11.2019
Jako kníže Rohan 698x, 1.12.2019
Seriál o romantismu 12 614x, 1.12.2019
Olinko, díky 655x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 13 678x, 1.1.2020
Zmatek na železnici 667x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 14 656x, 1.2.2020
Únorové dny roku 1948 754x, 1.2.2020
Dvě knihy o toxikomanech 771x, 2.3.2020
Seriál o romantismu 15 687x, 2.3.2020
Já a koronavirus 675x, 11.4.2020
Letošní velikonoce 699x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? část 1. 897x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? Část 2 849x, 11.4.2020
Existoval Drákula? 663x, 1.5.2020
Když v ráji pršelo 727x, 1.5.2020
Mé výlety na Jinčov 671x, 1.5.2020
Můj postoj ke koronaviru 694x, 1.5.2020
Můj názor na pendlery 670x, 1.6.2020
Rouška 927x, 1.6.2020

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |