Je to víc než pochopitelné, když si uvědomíme, jak pevný systém opor Přemysl pro své velké cíle potřeboval. Zhruba od začátku jeho vlády se u královských hradů objevuje nový stavební prvek. Jedná se o velkou čtverhrannou obytnou věž, odborně nazývanou donjon. Ta ale nebývala plnohodnotná z hlediska obrany hradu a byt patřila též do soustavy obranných staveb její hlavní význam spočíval v obytnosti.
Pro donjonové věže jsou typické obytné místnosti, ve kterých se normálně bydlelo. Pomineme - li donjon na Přimdě/tento hrad nepostavili Češi, ale Němci již na počátku 12. století/ je nejstarším typem této obytné věže donjon na královském hradě Zvíkově. Tam se jedná o mohutnou věž z bosovaných kvádrů, která je nazývána Markomanka, nebo také Hlízová věž. Zčásti byla postavena již před začátkem vlády Přemysla -Otakara II. a Přemysl ji vlastně jen nechal dokončit. Stejně tak nechal Přemysl dostavět i náš nejdokonalejší hrad, co se týče obranyschopnosti Týřov na strmém srázu nad řekou Berounkou. I na něm byla patrně až za Přemyslovy vlády postavena donjonová věž a to v nejvíce chráněné zadní části velmi rozsáhlého hradního objektu.
Přemysl Otakar II. také pokračoval ve stavbě Křivoklátu, ale tento jeden z nejznámějších českých hradů dokončil až jeho syn Václav II, když celá stavba Křivoklátu trvala kolem 50 let. Sám Přemysl začal někdy v polovině 60. let 13. století se stavbou dalšího královského hradu Bezdězu. Tento dvoudílný objekt byl postaven na vrcholu strmého vrchu, tvořeném čedičovým hřebenem. Opevnění hradu však klesalo ještě hluboko podél jediné přístupové cesty. V případě opevnění Bezdězu se poprvé setkáváme se snahou oddálit první střetnutí s obléhatelem co nejvíce od vlastního jádra hradu. V dalším vývoji českých hradů byla tato důležitá potřeba co největšího oddálení obléhatele od hradního jádra zdokonalována a dále rozvíjena. Bezděz je svým způsobem rozdělen na dvě části-širší spodní a užší horní. V prostoru, kde se obě části spojují se na nejvyšším místě vypíná hlavní okrouhlá obranná věž. Bezděz byl však definitivně dokončen podobně jako Křivoklát až za vlády Přemyslova syna Václava II, který byl mimochodem na tomto tehdy ještě ne zcela dostavěném hradě v dětském věku vězněn Branibory. Vedle Křivoklátu a Týřova si v rozlehlých královských loveckých lesích při řece Berounce postavili poslední Přemyslovci i hrad Nižburg/dnes Nižbor/, který však byl později přestavěn na barokní zámek.
Zvláštní místo mezi přemyslovskými hrady zaujímá původně královský hrad v Poděbradech. Na rozdíl od těch ostatních nestojí na nějakém vrcholu, ale naopak v rovině na břehu Labe. Jedná se tedy o vodní/blatný/ typ hradu, kde obranu neposkytuje strmý vrch ale voda, v tomto případě řeka Labe.
Patrně nejmenším českým královským hradem je hrádek Jenčov v lesích nedaleko Nižboru. V historických písemných pramenech o něm zmínky nejsou. Musíme se opřít jen o archeologický výzkum. Ten dokázal, že Jenčov existoval už na samém počátku 14. století. Není však jisté, zda ho nechali postavit poslední přemyslovští králové, nebo až Jan Lucemburský, protože název Jenčov je patrně odvozen od křestního jména Jan. K Jenčovu mám hluboký osobní vztah protože se jedná/kromě zachovalé hradní brány s okrouhlou baštou v Buštěhradu/ o jediný hradní objekt v kladensko-slánském regionu, který zůstal v původním stavu a nebyl přestavěný na zámek.
Už za krále Přemysla Otakara II. začínají vedle hradů královských vznikat i hrady šlechtické. Ale o nich až v příští části.
Luboš Hora-Kladno
