Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

Po stopách českých hradů 6.část

1. 2. 2020

Královské hrady za posledních Přemyslovců

Jak jsem uvedl v předcházející části za vlády krále Václava I. nastal zlatý věk českých hradů. Po tomto druhém českém králi s už dědičným královským titulem následovali ještě další tři panovníci z přemyslovského rodu-konkrétně Přemysl Otakar II., Václav II. a velmi krátce i Václav III. Nejvýznamnějším z nich byl Přemysl Otakar II. , zvaný král železný a zlatý/vládl 1253-1278/. Tento velmi mocný král byl ve své době velmi významnou osobností téměř celé Evropy. Jako obratný politik a velký válečník rozšířil význačně hranice své vlády a dokonce se snažil stát císařem Svaté říše římské národa německého. Přestože četná vojenská tažení a složitá zahraniční politika krále velmi zaměstnávaly, věnoval se usilovně zakládání nových hradů, ale i opevněných středověkých královských měst a též dokončoval rozsáhlé stavební podniky svého otce Václava I.

Je to víc než pochopitelné, když si uvědomíme, jak pevný systém opor Přemysl pro své velké cíle potřeboval. Zhruba od začátku jeho vlády se u královských hradů objevuje nový stavební prvek. Jedná se o velkou čtverhrannou obytnou věž, odborně nazývanou donjon. Ta ale nebývala plnohodnotná z hlediska obrany hradu a byt patřila též do soustavy obranných staveb její hlavní význam spočíval v obytnosti.

Pro donjonové věže jsou typické obytné místnosti, ve kterých se normálně bydlelo. Pomineme - li donjon na Přimdě/tento hrad nepostavili Češi, ale Němci již na počátku 12. století/ je nejstarším typem této obytné věže donjon na královském hradě Zvíkově. Tam se jedná o mohutnou věž z bosovaných kvádrů, která je nazývána Markomanka, nebo také Hlízová věž. Zčásti byla postavena již před začátkem vlády Přemysla -Otakara II. a Přemysl ji vlastně jen nechal dokončit. Stejně tak nechal Přemysl dostavět i náš nejdokonalejší hrad, co se týče obranyschopnosti Týřov na strmém srázu nad řekou Berounkou. I na něm byla patrně až za Přemyslovy vlády postavena donjonová věž a to v nejvíce chráněné zadní části velmi rozsáhlého hradního objektu.

Přemysl Otakar II. také pokračoval ve stavbě Křivoklátu, ale tento jeden z nejznámějších českých hradů dokončil až jeho syn Václav II, když celá stavba Křivoklátu trvala kolem 50 let. Sám Přemysl začal někdy v polovině 60. let 13. století se stavbou dalšího královského hradu Bezdězu. Tento dvoudílný objekt byl postaven na vrcholu strmého vrchu, tvořeném čedičovým hřebenem. Opevnění hradu však klesalo ještě hluboko podél jediné přístupové cesty. V případě opevnění Bezdězu se poprvé setkáváme se snahou oddálit první střetnutí s obléhatelem co nejvíce od vlastního jádra hradu. V dalším vývoji českých hradů byla tato důležitá potřeba co největšího oddálení obléhatele od hradního jádra zdokonalována a dále rozvíjena. Bezděz je svým způsobem rozdělen na dvě části-širší spodní a užší horní. V prostoru, kde se obě části spojují se na nejvyšším místě vypíná hlavní okrouhlá obranná věž. Bezděz byl však definitivně dokončen podobně jako Křivoklát až za vlády Přemyslova syna Václava II, který byl mimochodem na tomto tehdy ještě ne zcela dostavěném hradě v dětském věku vězněn Branibory. Vedle Křivoklátu a Týřova si v rozlehlých královských loveckých lesích při řece Berounce postavili poslední Přemyslovci i hrad Nižburg/dnes Nižbor/, který však byl později přestavěn na barokní zámek.

Zvláštní místo mezi přemyslovskými hrady zaujímá původně královský hrad v Poděbradech. Na rozdíl od těch ostatních nestojí na nějakém vrcholu, ale naopak v rovině na břehu Labe. Jedná se tedy o vodní/blatný/ typ hradu, kde obranu neposkytuje strmý vrch ale voda, v tomto případě řeka Labe.

Patrně nejmenším českým královským hradem je hrádek Jenčov v lesích nedaleko Nižboru. V historických písemných pramenech o něm zmínky nejsou. Musíme se opřít jen o archeologický výzkum. Ten dokázal, že Jenčov existoval už na samém počátku 14. století. Není však jisté, zda ho nechali postavit poslední přemyslovští králové, nebo až Jan Lucemburský, protože název Jenčov je patrně odvozen od křestního jména Jan. K Jenčovu mám hluboký osobní vztah protože se jedná/kromě zachovalé hradní brány s okrouhlou baštou v Buštěhradu/ o jediný hradní objekt v kladensko-slánském regionu, který zůstal v původním stavu a nebyl přestavěný na zámek.

Už za krále Přemysla Otakara II. začínají vedle hradů královských vznikat i hrady šlechtické. Ale o nich až v příští části.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 2036x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 2496x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 1919x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 1882x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 1833x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 1926x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 1772x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 1969x, 19.4.2017
O rodiče se musím postarat 1898x, 22.6.2017
Kouření z jiného pohledu 1839x, 11.7.2017
Musím vydržet 1837x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 1601x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 1681x, 27.7.2017
Kdo se stále vzdělává... 1533x, 27.7.2017
Můj názor na bezdomovce 1926x, 2.8.2017
Z deprese do deprese 1589x, 2.8.2017
Zubní protézy 2806x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 2900x, 5.9.2017
Marku a Kamile: ,,Díky“ 1475x, 5.9.2017
Můj názor na alkoholiky 2353x, 1.11.2017
Nevzdávej se 1438x, 1.11.2017
Gaučáci 1503x, 8.12.2017
Bolesti a tíseň na prsou 6145x, 4.1.2018
Bolesti dolních končetin 14028x, 4.1.2018
Silvestr v Sadské 1401x, 4.1.2018
Horečka a její příčiny 3167x, 14.2.2018
Nestydatě drahé knihy 1291x, 14.2.2018
Nadměrná chuť k jídlu 1664x, 14.2.2018
Chrapot, nebo ztráta hlasu 2280x, 5.3.2018
Dezorientace a zmatenost 5343x, 5.3.2018
Bolesti v zátylku 18362x, 5.3.2018
Bolesti v zádech 1188x, 5.3.2018
Bolesti v ramenou 1315x, 5.3.2018
Bolesti v krku 1179x, 5.3.2018
Josef Bedrna 1289x, 5.3.2018
Jsem věřící, ale... 1320x, 2.4.2018
Kulhání 1209x, 2.4.2018
Mdloby, nebo bezvědomí 1221x, 2.4.2018
Nemám rád úředníky 1213x, 2.4.2018
Ponížení a uražení 1398x, 2.4.2018
Jsem epileptik nebo ne? 1299x, 27.5.2018
Na zahradu jsem teď sám 1085x, 27.5.2018
Mé četné úrazy ze sportu 1085x, 27.5.2018
ŽÍZEN, SILNÁ 1087x, 27.5.2018
Zácpa 1237x, 27.5.2018
Výchovný význam her 1200x, 19.6.2018
Jsem věřící marxista 1244x, 19.6.2018
Budeš mi chybět Andreji 1178x, 20.7.2018
Mám pustit zahradu,nebo ne? 1071x, 20.7.2018
Proč nemám rád motoristy 1062x, 20.7.2018
Odkojen Foglarem 948x, 20.7.2018
Boj se zahradou skončil 1028x, 14.8.2018
Je sebevražda řešením? 1025x, 14.8.2018
Jsem známý bordelář 1280x, 18.8.2018
Velké rozdíly ve mzdách 922x, 30.9.2018
Seriál o romantismu-1.díl 1046x, 1.12.2018
Jak jsem trávil vánoce 1007x, 2.1.2019
Seriál o romantismu 3 1207x, 1.2.2019
Pokora, nebo vzdor? 852x, 1.4.2019
Seriál o romantismu 4 1158x, 1.4.2019
Studenti včera a dnes 845x, 3.5.2019
Turistika a tutistika 821x, 3.5.2019
Proč vlastně běhám? 802x, 1.6.2019
Seriál o romantismu 5 1035x, 1.6.2019
Vyhlazení Lidic 858x, 1.6.2019
Mé postřehy ze Sadské 862x, 1.7.2019
Seriál o romantismu 7 1088x, 1.7.2019
Jak to bylo s tabákem 770x, 4.9.2019
Mámu nikdy neopustím 779x, 4.9.2019
O našich kronikářích 815x, 4.9.2019
Jak to bylo v srpnu 1968 880x, 4.9.2019
Seriál o romantismu 8 1066x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 9 1054x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 10 786x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 11 718x, 1.11.2019
Jako kníže Rohan 803x, 1.12.2019
Seriál o romantismu 12 714x, 1.12.2019
Olinko, díky 756x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 13 784x, 1.1.2020
Zmatek na železnici 766x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 14 761x, 1.2.2020
Únorové dny roku 1948 859x, 1.2.2020
Dvě knihy o toxikomanech 874x, 2.3.2020
Seriál o romantismu 15 784x, 2.3.2020
Já a koronavirus 785x, 11.4.2020
Letošní velikonoce 805x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? část 1. 1011x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? Část 2 958x, 11.4.2020
Existoval Drákula? 762x, 1.5.2020
Když v ráji pršelo 827x, 1.5.2020
Mé výlety na Jinčov 774x, 1.5.2020
Můj postoj ke koronaviru 799x, 1.5.2020
Můj názor na pendlery 769x, 1.6.2020
Rouška 1024x, 1.6.2020

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |