– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nestydatě drahé knihy

14. 2. 2018

Od doby, kdy jsem se naučil číst jsem vyrůstal mezi knihami.

Pravda, ty pohádkové jsem prakticky přeskočil. O to více mě zaujaly knížky dobrodružné. S těmi jsem vydržel až do dospělosti a ještě dnes si nějakou dobrou knížku tohoto žánru rád přečtu. V jistém období svého chlapectví i doby dospívání jsem dobrodružné knížky pro mládež dokonce sbíral. Když už nebylo kam je dávat a začal jsem se zabývat jiným literárním žánrem odpovídajícím mému věku, velkou část jsem jich rozprodal po antikvariátech i jinde. Některé - své nejoblíbenější autory knih pro mládež jsem si ale ponechal a vím, že bych je neprodal nikdy. Dodnes mám beze zbytku kompletní sbírku knížek Jaroslava Foglara, Eduarda Štorcha, Ernesta Thompsona Setona i některých dalších autorů pro mládež.

Pamatuji se jak jsem v jisté době třeba knihy J.Foglara, které se tehdy nesměly vydávat, přeplácel u známých, kteří je vlastnili až několikanásobkem původní ceny. Jednalo se však tehdy o částky vyšší o pouhé desítky korun. Pak přišel listopad devětaosmdesátého roku a s ním spojený konec cenzury. Sehnat v knihkupectvích se najednou dala téměř jakákoli kniha. ALE.... Ceny knih brzy po listopadovém převratu začaly rychle stoupat a po několika letech dosáhly téměř astronomických výšek. Kniha, kterou bych koupil před listopadem dejme tomu za dvacku, stojí dnes až několik stovek. Pravda, často je tištěna na krásném křídovém papíře a doplněna množstvím barevných obrázků a fotografií. Oč je ale lepší její grafika a o co má více obrázků a fotek, o to je horší její text. A přitom je o tolik dražší. Peněz utracených za knihy jsem nikdy nelitoval. Ale, když cena jedné knížky přesáhne hodnotu i celého tisíce korun, už se musím hodně rozmýšlet, jestli si ji mám koupit. Takto astronomicky drahých knih mám ve své knihovně, která čítá již na dva tisíce svazků jen několik. A to jsem je ještě většinou kupoval po antikvariátech za nižší cenu. Jedná se většinou o obrazové encyklopedie s velmi efektním grafickým zpracováním, které převyšuje samotný text. A přitom právě text a nikoli grafika by u každé knížky měl být tím nejdůležitějším a hlavním. Co však považuji za nejdůležitější. Knihy se dnes kupují málo. Není divu, když jejich ceny jsou tak vysoké. A pak je tu přece internet, kde byt značně stručně a často i dost nepřesně, nebo vyloženě nesprávně lze nalézt vše. Dnešní studenti mají vše mnohem snazší, když si mohou vše najít na internetu. Naše generace musela vše pracně shánět po knihovnách. O to více ale tuto námahu považuji za cennější. Povedlo se mi zjistit, že například v oblasti společenských věd , kultury a umění jsou vědomosti současných studentů, jedno zda středoškolských, nebo vysokoškolských hodně chabé. Setkal jsem se například s případem, že si vysokoškolák pletl klasika ruské literatury Lva Tolstého s představitelem sovětské literatury Alexejem Tolstým. Přitom názory dvou výše uvedených spisovatelů jsou úplně protikladné. Knihy-tedy ty opravdu dobré, které právem jsou skutečným uměním, současná mladá i mladší generace nečte. O to více ji zajímají všelijak překroucené senzace z časopisů typu ,,Blesk", nebo ,,Aha" a podobných plátků. Po stránce technické má sice současná doba nad tou dřívější jasně navrch, ale po stránce umělecké a humánní začíná stále více upadat. A je se čemu divit, při současných cenách knih?

Luboš Hora-Kladno