Všechny tyto plodiny se vyloženě přerodily. Já se přitom o ně vlastně vůbec nestaral. Samostatnou kapitolou jsou nádherné květiny jako růže, tulipány, nebo pivoňky, které na zahradě také mám. Květiny a přírodu vůbec mám strašně rád. A zahrada je vlastně také příroda. Já se na ní dokáži dokonale zrelaxovat. To jsou ta pozitiva, která mě doslova nutí zahradu si ponechat.
Na druhé straně ale existují i negativa, která jako by mi našeptávala ,,Zahrady se rychle zbav". V čem spočívají ta negativa? Především v tom, že zahrada, která je velká dá hodně práce. Pravda v posledním roce už jsem pěstoval jen samé plodiny, které se nemusí vůbec zalévat. Ale při údržbě zahrady zdaleka nejde jen o zalévání. Musí se ustavičně plít, nebo sekat tráva. A nic neroste rychleji, než právě plevel. Ustavičně bojovat s takovým druhem plevele, jako je například svlačec, nebo lebeda to rozhodně není nic příjemného. Navíc to zabere hodně času. Letos se navíc doslova přemnožily mandelinky a pokud chce mít člověk nějakou úrodu, musí je téměř denně sbírat. Což o to? Pokud si zahradu ponechám, brambory bych už určitě nepěstoval a tohoto problému se tím zcela zbavil. Součástí mé zahrady je i pěkná a dobře vybavená chatička, kde mám postel a od jara do podzimu tam mohu klidně přespávat. A přespávat v horkém létě v chladné chatičce, to je zas úplně něco jiného, než noci ve sluncem horkem přehřátém paneláku. Zbavit se zahrady s chatičkou? To je ten nejmenší problém. Zájem lidí je velký. A ještě bych získal slušnou peněžní částku. Ceny nemovitostí jdou ustavičně nahoru. A to se týká i zahradních chatiček. Podle odhadu odborníků bych za svou zahradu s chatičkou mohl klidně požadovat až sto tisíc korun. I to je lákavé. Tak jak se rozhodnout? Prodat, neprodat...?
Luboš Hora-Kladno
