– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Moje první přednáška pro seniory dopadla dobře, ikdyž trochu komicky

1. 11. 2017

Více než dvě desetiletí pobírám invalidní důchod III. Stupně. Ten je velmi nízký, konkrétně ve výši těsně nad 8 000Kč. Abych mohl normálně existovat musím si k důchodu přivydělávat. Osobně bych se styděl pobírat nějaké další sociální dávky, jako je například příspěvek na bydlení. Měl bych na ně možná vzhledem k výši svého důchodu i nárok, ale nikdy jsem je nepobíral.

Již téměř 6 let si přivydělávám v Zapsaném spolku Dobré místo jako jeho redaktor webových stránek na poloviční pracovní úvazek. Do různých listů přispívám i jako externista svými články. Pravda, vydělám si nějakou nižší částku navíc. Když ale všechny své příjmy včetně důchodu sečtu, jeho celková výše nedosahuje zdaleka ani polovinu průměrného platu. Od začátku letošního října jsem ke svým malým přivýdělkům přidal ještě jeden. U nás na Kladně jsem začal spolupracovat s organizací LABYRINT. Spolupráce spočívá v tom, že seniorům poskytuji 2x do měsíce přednášky v oboru REGIONÁLNÍ DĚJINY KLADENSKA A SLÁNSKA. Přivýdělek to není velký, když za jednu přednášku inkasuji 300 Kč hrubého. Jsem ale vděčný za každou korunu navíc a kromě toho jako zarytý kladenský patriot mě těší, že mohu pro náš region něco udělat. Moje první přednáška se uskutečnila dne 9. října letošního roku. Už dlouho před ní jsem byl hodně nervózní a ztrémovaný. Poslední noc před přednáškou jsem téměř nespal. Hlavou se mi ustavičně honily myšlenky, jestli nemám na poslední chvíli se vzdát. Moje hrdost a názor nikdy se nevzdávat a bojovat třeba s větrnými mlýny, jako důmyslný rytíř Don Quichote de La Mancha však nakonec zvítězily. Mám na podobné přednášky pro veřejnost sice řádné OSVĚDČENÍ, ale jen z Kladenské university III. věku. Navíc první téma bylo pro mě nejobtížnější ze všech. Jednalo se konkrétně o přednášku, jak vypadal náš region v prehistorických obdobích, jeho geologický vývoj a Kladensko a Slánsko v době kamenné, bronzové a železné. O tomto období jsem téměř nic nevěděl a proto musel vše nastudovat. Ráno pře přednáškou jsem byl tak nervózní a ztrémovaný že došlo ke komické příhodě. Ve své nervozitě jsem si před cestou na přednášku obul každou botu jinou. Obě byly sice bílé a obě ,,adidasky", ale přece jen každá jiná. Uvědomil jsem si to až před sídlem kladenského LABYRINTU. Vrátit se a přezout? Na to bylo už pozdě! Ještě jsem doufal, že se na přednášku v LABYRINTU zcela novém oboru nikdo nedostaví a přednáška se tak neuskuteční. K mému brzkému zděšení se zájemců dostavilo tolik, že místa v přednášející místnosti bylo dokonce nedostatek a musely se přidat židle. A já měl, na nohou s každou botou jinou, začít přednášet. Nevím jak je to možné, ale najednou jako by ze mě vše spadlo a já začal svou přednášku na moje neoblíbené téma. A mluvil jsem a mluvil. Rozebíral jsem geologický vývoj, mluvil o době kamenné, bronzové i železné, o všech kulturách, které pronikly na území našeho regionu, o jejich archeologických nalezištích na Kladensku a Slánsku i o Keltech a Germánech, jako vůbec prvních národnostně známých obyvatelích nejen regionu, ale celých Čech. Když jsem po dvou a půlhodině skončil, následoval potlesk mých posluchačů. Pro mě byl opravdovou rajskou hudbou. Co na tom, že jsem měl na nohách každou botu jinou? Snad jsem svou první přednáškou alespoň vyloženě nezklamal. A i kdyby, přes všechnu trému a nervozitu jsem nic nevzdal. A to je to pro mě nejdůležitější.

Luboš Hora-Kladno