– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

Není vždy snadné dělat novináře

2. 4. 2018

Už téměř 20 let se věnuji novinářské práci. Začínal jsem jako externista v regionálních listech. Později se mi podařilo prosadit se i do listů celostátních. Zásadní zlom nastal před 6 lety. Tehdy jsem začal pracovat konečně na řádnou pracovní smlouvu jako redaktor webových stránek www.lidemezilidmi.cz pro Zapsaný spolek ,,Dobré místo". Za těch téměř 20 let své novinářské činnosti mi vyšlo, když vše sečtu jistě několik tisíc článků a dokonce i 2 brožury. Sešel jsem se během této doby s velkým množstvím zajímavých lidí, včetně skutečných osobností především sportovního, ale i kulturního života. Z toho sportovního namátkou například s několikanásobnými mistry světa v hokeji Františkem Pospíšilem, Františkem Kaberlem, nebo nezapomenutelným kanonýrem, dvojnásobným mistrem světa a hráčem zámořské NHL Milanem Novým.

Z kulturního života považuji za svůj vrchol články se známým hercem a moderátorem Markem Ebenem, nebo žel dnes již nežijícím hercem Petrem Haničincem. Novinářská práce je jistě zajímavá a já jí doslova propadl. Přinesla mi řadu radostí, ale žel i dost starostí. Vždy mě přitahovalo psát články především o zajímavých lidech. Je to ale náročné především časově. Takové lidi si musíte především sami vyhledat a pak je k napsání článku o nich přemluvit. A právě to druhé se ne vždy podaří. Vzpomínám na případy, kdy jsem třeba celý den hledal člověka, o kterém jsem chtěl psát a znal jen přibližně místo jeho bydliště. Když se mi ho pak po téměř detektivním pátrání podařilo nalézt, on mi článek odmítl. A vzpomínám také na případy kdy jsem měl se svým klientem už domluvenou schůzku a slíbený článek a on se nedostavil. Některé mé klienty jsem musel pro napsání článku o nich doslova umluvit i za cenu jistého sebeponížení. Psát o lidech, jejich úspěších, životních radostech i strastech je jistě zajímavé. Lidé, kteří nepracují přímo v novinářské branži si ale ani v nejmenším nedokáží představit co potíží taková práce přináší. A finanční ohodnocení? Oproti jiným vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům /já navíc nejsem vystudovaný novinář/ vyloženě ubohé. Ale v životě přece nejde jen o peníze, i když to někteří lidé tvrdí. Podle mě život především musí mít nějaký svůj smysl. Poté, co jsem začal pracovat v Z.s. ,,Dobré místo" stalo se smyslem mého života psát o postižených lidech. Upozorňovat na ně, na jejich velké životní trápení a především na to, s jak ohromnou vůlí dokáží se svým postižením bojovat. A proto budu psát dál, proto budu i nadále třeba celý den pátrat po ,,svém" člověku. A když ten mi pak článek odmítne a veškeré mé úsilí přijde vniveč, stejně nepřestanu. Jen se oklepu z neúspěchu a pojedu dál....

Luboš Hora-Kladno