– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

S přednáškami pro seniory jsem nečekaně uspěl

14. 2. 2018

Od začátku loňského října jsem si ke svému zaměstnání v Zapsaném spolku Dobré místo přidal další. Vždy mě zajímala historie, obzvláště pak česká a rozhodl jsem se toho využít. Začal jsem spolupracovat s kladenskou zájmovou organizací Labyrint. Má spolupráce spočívá v přednáškách pro seniory v oboru Regionální historie Kladenska a Slánska. Kromě mého zájmu o historii, jsem totiž jako kladenský rodák i zarytým regionálním patriotem. Začátků jsem se trochu obával. Pracoval jsem sice kdysi jako učitel na Zš, ale to před nějakými 25 lety.

Pak mi přiznali plný invalidní důchod a s kantořinou byl konec. Postupem času se ze mě původně učitele stal novinář. Na svá kantorská léta jsem ale přesto nemohl zapomenout. Se svou psychiatrickou diagnózou učitele dělat nemohu. Dlouho mi to bylo líto, ale smířil jsem se s tím. Když jsem pak na Kladenské universitě III. věku úspěšně ukončil hned dva obory týkající se historie a získal potřebná osvědčení, napadlo mi, že bych toho mohl využít. Ne nemám dokončené pedagogické vzdělání. Proto nemohu přednášet na žádné řádné škole. Laickým zájemcům ale v nějaké dobrovolné organizaci přednášet mohu. A tak jsem s tím začátkem loňského podzimu začal. Mnoho jsem si od svého působení v kladenském Labyrintu nesliboval. Od mé práce pedagoga přece jen uplynuly již více než dvě desetiletí. Však se mnou zástupci Labyrintu sepsali smlouvu o provedení práce jen do konce loňského roku, tedy na pouhé tři měsíce. Myslel jsem si, že ani tu čtvrtinu roku pro nezájem mých posluchačů-vesměs seniorů nedokončím. O to větší bylo mé překvapení, když jsem ty tři měsíce dle řádné smlouvy dokončil. A ještě větším a příjemnějším překvapením bylo, když mi v Labyrintu sami nabídli, abych od nového pololetí, tedy od začátku února letošního roku ve svých přednáškách pokračoval a to dokonce za pro mě výhodnějších podmínek. Tak tohle jsem tedy opravdu nečekal. Přednášet pro mě tolik drahou českou historii a jako kladenského patriota historii našeho regionu mě vyloženě těší. Nejde mi přitom ani zdaleka jen o finanční přivýdělek k invalidnímu důchodu. Nejvíce mě dokáže potěšit, když vidím, že mí posluchači, spíše posluchačky, protože se jedná vesměs o ženy, mají o mé přednášky zájem. Navíc mě těší jejich zájem o turistiku po české vlasti a sám jsem jim dal už celou řadu tipů na výlety po památkách. Některé posluchačky je už skutečně využily v praxi a vyrazily na místa, která jsem jim doporučil. Přednášet seniorům je podle mého názoru těžší, než dětem ve škole a to třeba i středoškolákům. Mé posluchačky, mezi kterými jsou i bývalé učitelky, mají v oblasti historie podstatně větší znalosti než děti ve škole, včetně středoškoláků. Znají toho opravdu hodně. Proto musím při svých přednáškách zabíhat až do vyložených detailů a podrobností. I kdysi na gymnáziu jsem zažil podstatně jednodušší výklady historie, než se snažím podávat já. Ne nejsem vystudovaný profesor a dokonce ani učitel, ale mám o historii skutečný zájem a ve volných chvílích ustavičně ,,ležím" v nejrůznějších historických publikacích. Je to jeden z mých mnoha koníčků, kterému jsem propadl. Velmi bych si přál, aby mu alespoň tak jako já, propadly i mé posluchačky.

Luboš Hora-Kladno