Také nikdy nebudu mít klid. Co na tom? Mé svědomí mi říká: Bojovat a rvát se se životem. Ten boj je sice marný, když už předem vím že zase prohraju. V životě vlastně prohrávám pořád. Můj život to je serie ustavičných proher. At dělám, co dělám, ať se snažím sebevíce, nakonec stejně prohraju. Ale bojovat budu. Budu se se životem rvát co to jen půjde. Život a vlastně celý svět je jedna obrovská nespravedlnost. Proč se někomu v životě daří a jinému ne? Tuhle otázku jsem si sám sobě dával snad tisíckrát. Měl jsem možnost setkat se s lidmi, kteří svůj život vyloženě prohráli. Prohráli? člověk, který bojuje v marném boji přece nemůže prohrát. Pokud se se životem rvu a i když stále prohrávám, přece nemohu být poražen. Nikdy se necítit být poraženým a to i přes to, že stále prohrávám. Prohrávat mohu, třeba i pořád, ale bojovat musím. To mi říká mé svědomí.
Luboš Hora-Kladno