Jezdí ale moje špatně pohyblivá matka a když vypráví, co se v autobusech děje, cloumá mnou zlost i vztek zároveň. Děti a mládež jezdí třeba jen dvě stanice a autobusy jsou zejména v dopravní špičce přeplněné. A mladé ani nenapadne, že by měli ty starší pustit sednout, jak bylo zvykem u mé generace. Je to dobrá výchova? Na to ať si každý odpoví sám.
Mě osobně jako stále aktivnímu sportovci vadí ještě něco jiného. Vozit se třeba pouhý 1 kilometr autobusem to už je vyložená lenost a zastupitelstvo našeho města ji jen podporuje. Je pak čemu se divit, že fyzická kondice naší mládeže je prabídná. Je se čemu divit, že mezi dětmi a mládeží je tolik obézních jedinců? Divit se lze těžko, když tyto skutečnosti vyloženě podporuje nejen městské zastupitelstvo, ale vlastně i samotný stát. Myslím si totiž, že v jiných městech je situace stejná, nebo aspoň hodně podobná.
Luboš Hora-Kladno
