Puškinovy první literární pokusy, ještě z dob studií napodobují klasicistické vzory. Ale již jeho následující politické básně z doby po absolvování lycea spojují názorovou revolučnost s revolučností uměleckou. Puškin v nich bez rozpaků překračuje hranice vyměřené útvarům ódy, nebo básnického poslání a nenaplňuje je uměřenými projevy konvenčních citů, ale nezkrotnými výbuchy opravdového pobouření.
Skutečný romantismus se výrazně projevuje již v jednom z prvních významných děl ruského autora v pohádkovém eposu ,,Ruslan a Ludmila"./ Kdysi jsem ho viděl ve filmovém zpracování a moc se mi líbil./ Puškin se v něm opírá o domácí folklorní tradici . Tento epos v době svého vydání vyvolal nadšení tehdejší pokrokové mládeže a zároveň velké rozčilení ,,staromilců". Nejromantičtější Puškin-to je Puškin byronských eposů vytvořených ve vyhnanství za pobytu na ruském jihu. Tyto eposy jsou shrnuty do označení ,,Jižní poemy". Jedná se o tři samostatně oddělená lyrickoepická díla ,,Kavkazský zajatec", ,,Bachčisarajská fontána" a ,,Cikáni" Puškin tehdy četl s okouzlením Byronovy eposy s orientálními náměty, ale nestal se jejich napodobitelem. Jeho hrdinové jsou /stejně jako u George Byrona/ lidé sebevědomí, převyšující své okolí a vášnivě hájící svou svobodu. Je jim však cizí Byronův titanismus/vzpoura proti světovému zřízení i proti Bohu/ a nepropadají do beznadějného pesimismu.
Hrdinou ,,Kavkazského zajatce" je mladý Rus, který se octne v zajetí u Čerkesů/národ příbuzný Tatarům/. Tam se do Rusa zamiluje mladá dívka. Zajatec však její lásku odmítá, protože nemůže zapomenout na svou první lásku. Dívka jej přesto propouští na svobodu a sama hyne sebevraždou ve vlnách dravé horské řeky.
Také ,,Bachčisarajská fontána"/tuto fontánu jsem viděl kdysi na Krymu osobně/ má styčné body s Byronovým ,,Džaurem". I zde jde o vášnivou lásku v orientálním prostředí/Krym byl svého času okupován Tatary a jejich Zlatou hordou/, žárlivost pomstu a vraždu. Aleko-hrdina poemy ,,Cikáni" , znamená ale již kritiku byronského hrdiny. Příslušník vznešené společnosti Aleko utekl k cikánům, aby mezi nimi nalezl svobodný život bez společenských konvencí. Zamiluje se do cikánské dívky, když ta si však najde jiného muže, zavraždí Aleko oba. Hrdina, který pro sebe požadoval neomezovanou svobodu, nedovede stejnou svobodu poskytnout ženě, kterou miluje.
Luboš Hora-Kladno
